Charles Simić: Moje milovaná

V jemném otisku tváře
má oči jako dvě skuliny.
Ne, začnu znova.
Její oči jsou mouchy v mléce,
její oči jsou malí Drákulkové.

Do háje s očima.
Povím vám o jejích ústech.
Její ústa jsou červená chaloupka,
ve které vlk sežral babičku.

Ále, zapomeňte na ústa,
řeknu vám o jejích ňadrech.
Občas je na chvilku zahlédnu,
a i to víc než stačí,
abych ztratil hlavu,
takže vám radši povím o jejích nohách.

Když je překříží na pohovce,
jako by žalářník rozbaloval balíček.
A v tom balíčku je vánoční dort
a v tom dortu malinký pilníček,
co sípá její jméno, když piluje mé okovy.