Komu tu chybí parní stroj,
když kráčíme s batohy plnými voňavých mýdel
a sprchou v nadhlavníku
do mléčného soukolí dvanácti zubů,
cihla poslouží coby záložka do notesu,
někdo se přistihne jak z husí kůže
vykrajuje známky na dopisy,
aby mohl rozeslat oznámení zásnub
a netuší, že jeho pokrevní bratři
znásilnili matku přírodu
mezi dórskými sloupy tužkových baterií,
zdi jsou zde tenké jak nosní přepážky,
želva si tiše slabikuje sennou rýmu,
sousedovi tak nahlas bije srdce,
vypněte spotřebič v době nočního klidu,
tady spí hoblík, ruka, pes a kladivo,
zimnice překládá mantinel přes
protilehlou odvěsnu,
mluviti stříbro, jak vědí všechny hlavně
namířené na provázek s medovou jizvou.
(...takže..., 1991)
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 36. ročník