Jiří Mašek: Měsíc hraje šach

Měsíc
rozehrál šach
nad městem černobílých věží
z petřínských keřů přes střechy stříbrné sněží
snad šeřík šera
                        snad z jasu jasmín
zasněžen slavík o něze zpíval
i ty jsi byl něžný jak slova v milostné básni
zaslechnout ozvěnu slávy pohádko tvou minulost

ale hladová zeď skřípe zubama z bídy

tesklivá kola mostu ženou lesklý proud
proud času
nastokrát prohranou hrou tou nastokrát vzpomenout
na směšnou píseň o zoufalém děvčátku
nezradila zpovědní tajemství bídy
nezadržely ji kamenné stíny svatých
nebesa hvězdný prostřete diadém na vlnách na vlnách
když sněží za městem černobílých věží
když měsíc hraje si
šach

(Žaltář, 1929)