Desáté číslo literárního obtýdeníku Tvar začíná rozhovorem se Štefanem Švecem – řeč je o tom, jak to vlastně je s tou krizí české literatury. Švec upřesňuje či uvádí na pravou míru některá tvrzení ze svého článku na toto téma, který před časem vyšel v časopisu A2. Nad poezií a také nad kritikou uvažuje i Petr Král ve stati nazvané Mluvíme o tomtéž?
A aby ujasňování stanovisek nebylo málo, Pavel Janoušek pod názvem Úskalí předneporozumění odpovídá na stať Jiřího Brabce (rovněž publikované v A2) Krize vědeckého myšlení? Nad dějinami české literatury. Jako drobnou ilustraci k „silným tématům“, o nichž se zmiňuje v úvodním materiálu Štefan Švec, lze číst i sloupek Svatavy Antošové a polemiku Jiřího T. Krále s B. Správcovou.
Dvojrecenze je věnována Virguli Zdeňka Wágnera (zamýšlí se nad ní Michal Jareš a Jakub Řehák); Pavel Janoušek, který se systematicky věnuje současné české próze, tentokrát hodnotí Rok kohouta Terezy Boučkové.
Za pozornost na této stránce stojí též zamyšlení Ondřeje Fibicha, vztahující se k mnohokrát diskutovaným „diagnózám básníků“ Norberta Holuba. Jedna otázka Tvaru pro Lukáše Novosada, šéfredaktora časopisu Plav, předznamenává i další téma, které se v tomto čísle několikrát objeví – překlady. (V rubrice Ejhle, slovo například najdeme překrásné, ze švédštiny uloupené, sloveso „knarpat“ – zaknarpá si nakonec i Zlá ovce, a čerstvé zprávy o letošní překladatelské anticeně Skřipec přináší Michal Škrabal.)
Posledním, devátým pokračováním, končí seriál Alexandry Berkové O psaní, Čtenářem poezie je litvínovský básník Daniel Hradecký, Štepán Balík informuje o věcech, které hýbou kulturním životem v Polsku a Ladislava Chateau o tom, co všechno se o Pařížském jaru 1968 objevilo na francouzských knižních pultech.
Za zmínku stojí též rozhovor D. Ž. Bora s malířkou Veronikou Holcovou, jejíž obrazy prostupují celým desátým číslem Tvaru. (Její výstava v galerii Švestka potrvá až do 7. 6., nikoli do 24. 5., jak se mylně píše v Tvaru.)
Folklorista Petr Janeček se ve svém cyklu fama universalis propracoval k zlým čarodějnicím. Na stránkách vyhrazených beletrii stojí Porno ukrajinského (nejen) prozaika Serhije Žadana, Mezi továrníky se začínají rodit prapodivné pletichy a básníky tentokrát reprezentují Gustav Erhart a Bohumil Robeš.
Výlovu se ujala Anna Cermanová – komentuje Druhou Kytičku (více nebo méně nepřesných haiku) Jiřího Valocha a Divokého jezdce na černém sarančeti Jiřího Kukaně.
V recenzní rubrice se shledáme s těmito tituly:
Viola Fischerová: Písečné dítě (rec. Vladislav Reisinger)
Witold Gombrowicz: Trans-Atlantik (rec. Michal Topor)
Jiří Kratochvil: Brněnské povídky (rec. Květoslav Chvatík)
Aargh! 7 (rec. Vojtěch Čepelák)
Pavel Vašák: Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy (rec. Petr Hora)
Pavel Preiss: Pod Minerviným štítem (rec. Karel Kolařík)
Per Petterson: Jít krást koně (rec. Ondřej Vimr)
PaTvaru padl za oběť Sahir Edgara Collinse (komentován Ivem Fenclem), o Zlé ovci jsme si to už říkali a Václav Bidlo napsal fejeton s názvem Žák z povolání.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník