FotoFET

18. 2. 2015
foto Josef Malý

foto Josef Malý
 

Miluji věci, mlčenlivé soudruhy. Všichni s nimi nakládají, jako by nežily. A ony zatím žijí. A dívají se na nás jak věrní psi a trpí. Žádný člověk na ně nepromluví. A tomuhle dokonce zacpali hubu. Rozbili jej a připravili o vlastní smysl. Mlčí a čeká. Co by vyprávěl, kdyby mohl?

Čeká, až u něj přiklekne instalatér a zbaví ho roubíku. Pak mu možná pošeptá: Víš, jsem zvyklý naslouchat. Trpělivě. Tiše. Miluju morseovku. Dlouhá. Krátká. Krátká. Dlouháááááááááááááá! Těm vzkazům rozumím jen já. Ti lidé o nich ani nepřemýšlejí. Levou rukou se opírají o zeď. Někdy jen těžko vyvažují své těžké týly. Mlčí a močí. Přesto vysílají zprávy. Krátká. Krátká. Mezera. Krátká. Mezera. Dlouháááááááá. Krátká. Krátká. Mezera. Krátká. Enigma jejich životů. Kódovací systém hodný Alana Turinga. A já ho rozluštil! Ale koho to zajímá?

Byl tu jednou jeden urolog. Chlubil se sousedovi ve vytahaném svetru. Mrkl jsem na něj. Oba víme své. Ani nesplách. A kdybych vyprávěl, co všechno jsem viděl… Pchá, statistika! Tu ať si strčí! Kolik respondentů asi měřili? Na můj vzorek kdyby se přeptali. To by museli vydat nové učebnice anatomie. Ne, nechci být jízlivý. Ani nechutný. Ne, dámy, dámy sem nechodí. A ty, co se odváží, ty už viděly své. Ty už rozčarování zažily. Nejedno. A víte, jaké si profesionálky vyprávějí vtipy? Nevíte? Cože? Jakej kanálník? Neurážejte mě!

Dejte si na mě pozor! Čas od času to ve mně pěkně bobtná. Co je mi do jejich hádek a bitek? Přijdou si sem jenom ulevit. Jednou si o mě jeden rozbil hlavu. Jiný pak plival krev i zuby. Tak si dejte pozor! A neutahujte si ze mě.

Jsou takoví, co po mně touží. Hledají mě. Běží ke mně s nadějí a láskou. Zahrnují mě díky. A pak se otočí a zhasnou. Jednou přišla dívka. Novou štětku měla. Čisticí prostředek s vůní jasmínů. Něžně mě umyla a zahrnula plátky čerstvých pomerančů.

Cože? Citrusy vás nezajímaj? A co chcete vědět? Kdo mi to udělal? No, přišel jeden. Vtipálek. Pořád mluvil o umění. Pozval si kamarády. A vytrhli mě ze zdi. Marně jsem za ním volal: Marceli, ty hajzle, já přece nejsem fontána! 

 

Hodně zdraví přeje Vaše Mel
 

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz