2015

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

editorial Adama Borziče

Přiznat si odpovědnost k instituci literatury

reportáž Svatavy Antošové z nedávného Sjezdu spisovatelů

Mezi severem a jihem

recenze Ladislava Selepka na básnický debut Marie Iljašenko

nekrolog Sylvie Richterové za Ludvíka Vaculíka (1926–2015)

Ludvík Vaculík byl ohromný a nikomu nepodobný. Příležitosti zlámat si vaz mu vbíhaly do cesty, jako když na sjezdu spisovatelů roku 1967 vrhl strašný pravdivý soud do tváře mocných, kteří v zemi nic dobrého neudělali. On na rozdíl od nich okem hospodáře pozoroval každý cíp země a nejraději by snad byl všechno tak dobře obhospodařoval jako dobřichovickou zahradu. Přátele obdarovával jablky, zapsal jméno každé odrůdy. Myslel, jako se myslí nikoliv nad papírem, spíš jako při fyzické práci; jeho myšlenky byly pádné, skoro hmatatelné. Jeho přesná pojmenování dokázala vyhánět z ráje, jako jablka poznání.

K jedné dosti přehnané reakci

A. Borzič reaguje na článek J. Bělíčka

FotoFet

Melin komentář k fotce Johany Kasalové

Zlá ovce

a jejích pár kvízových otázek, abyste měli o vakacích nad čím přemítat...

Ve čtvrtek vyjde 12. číslo Tvaru, nesoucí se v rytmu Blokových Dvanácti

Milé čtenářky, item jejich protějškové maskulinní, ptáte se, co nyní? Což neslyšíte? To dvanáctka duní! Též „12. zpěvem“ Blokovy poemy Dvanáct! A to hned v několika překladech! Ech… v zdech tehdejších jako dnešních citlivá čte duše vzkazy vlhké jako Pod sněhem. S něhou, s níž psala básně beatnická femme fatale, item salto mortale pod anestetiky profesora estetiky ještě na sále, item Zpovědi a odposlechy tajemně Zní ze zdí… Písanie je také kradnutie aj celkové chřadnutie aj Dušinec aj mušinec aj Mystika a vzdor. Boží var und ďáblův war aj Love and Peace: čtěte Tvar (cestou z práce aj do práce)!

editorial Adama Borziče

Lena Kobyláková: Bohužel Kristus

Téměř celé století dělí od prvního ruského vydání poemy Dvanáct její nový český překlad z pera Lubora Kasala. Na místě je tak otázka, jestli si toto vůbec první literární dílo o říjnové revoluci, jíž Alexandr Blok vyjádřil občansky podporu, zasluhuje nejen nové překladatelské uchopení, ale i čtenářskou pozornost. Obdivovatele Blokovy lyrické poezie může navíc odrazovat, že Dvanáct se tváří snad nejméně „blokovsky“ z celé básníkovy tvorby. Zdání pochopitelně klame.

Ten talíř s nakrájeným řízkem

recenze Olgy Stehlíkové na poslední knihu Petry Soukupové

Antonín Přidal: Zpovědi a odposlechy

tři nové básně, na papíře pak básní šest...

FotoFet

Zlá ovce

Ve čtvrtek vyjde letošní 11. číslo Tvaru, v němž najdete mimo jiné i rozhovor s čerstvým laureátem Magnesie Litery za prózu Petrem Stančíkem

Milí čtenáři, „pod našima ókny jedenáct kvete…“ Ak, ty můy swětte? Nowy Tvar ye tu? Ja! A k světtu má se (v plné kráße)! Nuže: Blatný je Reinerovi Básníkem & Praha je avantgardní manželům Pioreckým (pochodem želvím). Žel vím: též sten & stín. Co s tím?! Musíme je svrhnout, jak kurážně žádá i Stančíků Petr! A co Della? Plete svetr & Správcová štědří facku na sále (za beatnickou femme fatale), ergo Nabíledni prázdno… No no no: Tvé překrásné já (že prý „Porno jako literární pusa“) šepoce z USA ten zlobivý kluk Chuck Palahniuk… Tě pic, co víc, už ani muk!