FotoFet

8. 6. 2015
foto Michael Wögerbauer

„Cos to snědla? Houbu?“

„A pak koláček… Kudy mám jít?“

„Kchchch! A kam chceš dojít?“

„Prostě někam.“

„Někam dojdeš jakoukoli cestou.“

„Kde jsem to slyšela? Kde jsem to už slyšela? V tom snu. V tom snu, co se pořád opakuje…“

Do kola. Oka mžik. Mimo chodem. S mysl. Mi uniká.

Kde je nahoře? Kde dole? Kdy je teď? Kdy tehdy? Kde je tady? Kde tam? Ta? Mmmmmm.

Jsem někde… Někde. Mezi. Někde mezi. Na mezi? MEZI!

 

Našlapuju po kočičích hlavách. Mňaaaauuuu! Zdi se přibližují. Protější dům se protahuje. Okna valí bulvy. Jektají skleněnými tabulkami. Mhouří se. Mrkají. Vztahuju k nim ruce. S údivem pozoruju, jak se prodlužují. Ukazováček už proniká do otevřeného okna. Kolena mi sama tančí. Prolamují se. Kříží se do rytmu. Vánek se mi proplétá vlasy. Kolem hlavy mi šustí listí. Poddávám se závanu vichru. Protáhlými prsty čechrám vlasy. Zalykám se vůní třešňových květů. Vlasy mi prorůstá pružné větvoví. Nechávám se česat. Plaším špačky. Vyháním je z uší.

Poddávám se hvizdu vichřice. Vláčnými větvemi objímám samu sebe. Tančím v rytmu třískajících oken. Poryvy větru sílí. Nohy mi podjíždí a křepčí vzduchem. Vír mě ovíjí. Tanec se zrychluje. Vichr mě objímá. Točím se. Zamotávám se do svých vlasů. Nohy mi rostou. Protahují se. Palce směřují k otevřeným dveřím. Tornádo zesiluje. Zrychluje svůj hvizd. Naplňuje celý dvůr. Dům se nafukuje. Bobtná. Stará vrata se rozevírají. Vír v nich mizí. Vtahuje mě. Vcucává. Nohama vrývám do dlažby dvě klikatící se brázdy. Dlažební kostky se rozestupují. Zalykám se prachem. Snažím se zachytit ztrouchnivělých zárubní. Prsty zatínám do omítky. Bílá tma mi zaslepuje oči. První krápance smývají palčivé slzy.

Vrata se s mohutným vrzáním pohnula. Ohlušující bouře mi sviští kolem uší. Dubová křídla se s rachotem řítí na mé křečovitě sevřené ruce. Prsty se zalívají rudou krví. Letím. Necítím nic. Propadám se časem. Vánek mě něžně objímá. Mnu si oči. Dlaně mám plné zralých třešní. „Kdo jsi?“ „Já? – – –“

Mel

P. S. Přepisujme přítomnost!

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 30. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz