editorial Adama Borziče

Milí čtenáři Tvaru,

náš obtýdeník se v tomto čísle zaměřil na nově vzniklou Asociaci spisovatelů. Jakožto členovi této asociace a jejího výboru se mi o tomto tématu nepíše snadno. Zopakujme si, že AS vznikla jako reakce na dlouhotrvající poptávku po funkční oborové organizaci, která by ve veřejném prostoru hájila zájmy básníků i prozaiků a vytvářela mosty mezi společností a literární obcí. A takováto organizace nyní vznikla. Je pochopitelné, že její zrod i první kroky provází řada pochybovačných otázek. Proto jsme položili tři dotazy předsedovi AS Janu Němcovi a tytéž i básníkovi Jakubu Řehákovi, který se k nové organizaci z důvodů, jež vysvětluje ve svém příspěvku, nepřipojil. Tuto konfrontaci pokládáme spíše za začátek dialogu mezi AS a literární veřejností nežli za jeho definitivní podobu. Samozřejmě že chytré kritické ohlasy asociace potřebuje, bez nich by se nemohla dál rozvíjet. Přece jen bych ale jednu drobnou poznámku na její obranu učinil: vznikla teprve na přelomu roku. Chápu, že řada autorů by chtěla, aby se jasně profilovala, respektive vyjádřila k veřejným otázkám, ale v tak rychlém časovém sledu to není možné. Asociace je na samém začátku, první obsáhlejší hodnocení jejích kroků bude proto na místě až koncem roku. Coby její člen jsem velmi rád, že své plány začíná realizovat – soudě podle energie, která mezi jejími členy panuje – s představivostí a nadšením. V tomto čísle také upozorňujeme na výročí padesáti let od úmrtí básníka Václava Hraběte. Připomínáme je ukázkou ze vzpomínkové knihy, která by měla v nejbližších dnech vyjít a jejímž autorem je básníkův spolužák a blízký přítel Jiří Kalous, a také rozhovorem s Mirkem Kováříkem, mužem, který má na Hrabětově posmrtné slávě neodmyslitelný podíl. Hrabětovský mýtus patří k české poezii; jak jsem se zmínil i jinde, nepokládám sice Václava Hraběte za příliš originálního básníka, svým dílem však dokázal zaujmout i ty čtenáře, kteří pro poezii nemají vnitřní ustrojení. Další pozoruhodné autorce čerpající z beatnických inspirací, Vladimíře Čerepkové, se budeme věnovat v některém z následujících čísel. Přeji vám jarní čtení

Adam Borzič