editorial Adama Borziče

29. 4. 2015

 

 

Milí čtenáři Tvaru,

vůbec se mi toto číslo nepředstavuje snadno. Jeho tématem je trauma a paměť v dějinném smyslu. Když jsem dospíval, zuřila v mé druhé zemi strašlivá válka, v níž se vynořovaly stíny minulosti s děsivou razancí, současně hrůzná přítomnost plodila traumata další. Že české dějiny nejsou traumatických uzlů prosty, ale naopak jako by takové uzly osu našich dějin přímo zakládaly, o tom se není třeba rozepisovat. Stačí všechna ta historická data končící číslicí 8 ve dvacátém století. Nemluvě o vytěsněném traumatu spojeném s odsunem Němců po válce, nemluvě o tom, že část národní identity vznikla na základě traumatického příběhu Bílé Hory. Traumatická ohniska, která nebyla plně zpracována, mají ze své přirozenosti tendenci do sebe vstřebávat přítomnost a zakládat možnost traumat dalších. To platí v osobním i kolektivním životě. Minulosti se nelze zbavit škrtnutím pera nebo nasazením masky zdraví. Je příznačné, že i tolik let od pádu komunismu se stále objevují jeho strašáci, paradoxně často převlečení do zuřivých obleků značky anti. Je příznačné, že stále se vynořují přízraky fašismu, nacionalismu a imperiální logiky. Celá ta posedlost analogiemi s nacismem, která zaplavila dnešní Evropu, ukazuje, jak ani tato zdánlivě uchopená minulost nespí. Hitlerův knírek nosí někdy Putin a někdy Angela Merkelová (byť tato politička je zvolené metafoře podstatně vzdálenější než její ruský protějšek…). Literatura má moc stíny minulosti evokovat, hovořit s přízraky, z nich a proti nim – a tak snad napomáhat vysvobození. Tak jako v osobní psychoterapii, i v té kolektivní hraje podstatnou roli při léčení traumat vyprávění příběhů. Jenže hovořit o traumatu je obtížné; řečeno slovy Alexandra Kratochvila z jeho studie o Aloisovi Nebelovi: „Traumatické vzpomínky se zásadním způsobem liší od vzpomínek ‚normálních‘. Lze je jazykově jen obtížně zachytit a integrovat do smysluplného vyprávění. Odkazují na hraniční oblasti zakusitelného a sdělitelného a vzpouzejí se symbolickému řádu narativního vyprávění. Zmatek vyvolaný traumaty podrývá jazyk a vyprávění jako systémy symbolů, které činí svět uchopitelným. Jedná se o zmatek, jenž není symbolický, nýbrž reálný.“ Že vyprávět lze někdy i proti smyslu dějinné paměti a vytvářet zdání, že trauma se zaceluje – o tom ve svém textu uvažuje Pavel Janoušek; zkoumá, jak se česká literatura vyrovnala s příběhem Sudet. Za obzvlášť objevnou považuji jeho myšlenku, že povrchní zpracování vlastní viny a idealizace minulosti a zakrývání, že tento historický zločin je také plodem traumatu, může paradoxně vést k opačnému efektu – k dalšímu zcizení. Vyhnaní Němci jsou pak vyvlastněni i literárně, potomci těch, kdo je vyhnali, nyní píší jejich dějiny. A tak vlastně příběh vyhnání nechtěně dokonávají. O dějinných traumatech je nutné mluvit, tato řeč ale musí být moudře nesamozřejmá…

Přeji vám osvobozující čtení.

Adam Borzič

 

 

 

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 31. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz