Tvar 17/2007

Sedmnácté číslo Tvaru otevírá rozhovor s botanikem a autorem knihy Prázdná země Jiřím Sádlem. Řeč je v něm především o budoucím nutném sepětí přírodovědných oborů s humanitními. Téma četby a tvorby vychází zkrátka jen natolik, aby se dostalo prostoru úvahám kulturně obecnějším – o existenci přírody a pozorovatele v ní.

Dvakrát je recenzována novela Anny Zonové Boty a značky – napsali o ní Erik Gilk a Anna Cermanová. Alois Burda se pustil hned do tří novel: nové knihy Edy Kriseové Jméno, milost, Ráchel.

Jedna otázka byla položena Františku Listopadovi, který mluví o svých dojmech z udělení Seifertovy ceny. Téhož ocenění se týká i rubrika Literární život, v níž Michal Škrabal přibližuje průběh slavnostního ceremoniálu z 8. října 2007. O několik stránek dál se LŽ týká Večera přiměřených depresí, který se pravidelně koná v literární kavárně Obratník. Ejhle slovem je přítel v nouzi: vždyť které slovo prošlo v poslední dobou takovou proměnou? „Bil a týral svoji přítelkyni!“ 

Esej Negativní mystika předního současného norského prozaika, básníka a dramatika Jona Fosseho pro Tvar přeložil Ondřej Vimr. Autor se v něm zabývá náboženským až mystickým prožitkem skrze psaní a osobním i národním dědictvím norského kvakerství a pietismu, jak se obrážel v jeho tvorbě.

Ivo Fencl v článku Foglaromanie 2007 přibližuje na dvou stránkách foglarovské šílenství, které se spustilo k stému výročí narození známého spisovatele. Vedle výčtu akcí k němu připravenému a reflexí v tisku se čtenář může zastavit u několika více či méně seriózních vyprávění ze spisovatelova života.

Samá voda Martina Langera se vzdor názvu týká kamene – jako estetickému fenoménu i obyčejné „krásné věci“.

Čtenářem poezie je pořadatel libereckého festivalu Literární pozdravy Tomáš Minster.

Obsáhlý článek Vladimíra Křivánka uchopuje sbírku Vanutí Vladimíra Holana. Podrobně sleduje její kritickou reflexi, interpretuje její východiska a tematické okruhy.

Božena Správcová zvěstovala Dvě zprávy: Dobrou a Špatnou. Ta dobrá se týká jistých závěrů statistického průzkumu čtenářství, které pod záštitou Národní knihovny prezentoval Jiří Trávníček. Ta špatná téhož, ale z jiného úhlu; totiž z pohledu deníku 24 hodin, který stejnou akci zachytil indolentně zkreslujícím způsobem.

Francouzské okno Ladislavy Chateau přibližuje literární skandál, který právě nyní lomcuje Paříží a který se týká vážného nařčení – plagiátorství. Luboš Antonín se zahalil do přítmí zámecké knihovny barokního zámku v Biskupicích.

Beletrie zahrnuje tentokrát pouze poezii. Své básně představují bosenští básnící Adin Ljuca a Milorad Pejić v překladu Jiřího Hrabala, dále Jana Witthedová, Tomáš Záhoř a Jon Fosse v překladu Ondřeje Vimra.

Michal Škrabal podniknul Výlov podle tradic města Telče. Z vod vystoupily knihy Miloše Zapletala Záhady a tajemství Jaroslava Foglara, Podvratné, závratné a jiné fejetony Tomáše Ticháka a Ďáblova dílna Adolfa Burgera.

PaTvar se baví nad knihou My ze Slunečné, v níž oni „my“, totiž pionýři, brání lidově demokratickou republiku před imperialistickým nepřítelem. Na Zlou ovci jsme se tentokrát mohli výjimečně podívat zezadu. Fejeton Václava Bidla se potýká s (ne)obyčejností. 

Recenzovány byly tyto tituly:
Jaroslav Kovanda: Výlet na Kost (rec. Jan Hejk)
Krása i jed. Čtyřverší irského středověku. (rec. Ondřej Pilný)
Lenka Reinerová: Čekárny mého života (rec. Zuzana Malá)
Bohumil Nuska: Obrazy neradostné (rec. Jiří Janáček)
Pavel Švanda: Paměť esejisty (rec. Ivo Harák)
Jiří Šulc: Dva proti říši (rec. Aleš Haman)
Ludvík Vaculík: Hodiny klavíru (rec. Milan Jungmann)
Zdeněk Vašíček: Archeologie, historie, minulost (rec. Michal Topor)