Tvar 4/2008

Čtvrté číslo literárního obtýdeníku Tvar zahajuje rozhovor s básníkem Petrem Motýlem, řeč je nejen o vanutí ducha, ale i o maringotkách, vrátnicích, vodě, a také o psaní a čtení.

Dvakrát je recenzována již několikrát diskutovaná Antologie české poezie, kterou loni na podzim vydalo nakladatelství dybbuk. (rec. Ivo Harák a Igor Fic).

Pavel Janoušek devíti sty devětašedesáti slovy hodnotí román Ivy Procházkové Otcové a bastardi.

Jednu otázku klade Tvar Kateřině Čamrové, iniciátorce projektu Živá literatura.

O tzv. objevech v literatuře pro ženy ve 30. letech minulého století píše ve své stati Blanka Hemelíková.

Literární aktuality od Baltu přinášejí v nepravidelně pravidelné rubrice Ján Chovanec, Michal Škrabal a Naděžda Slabihoudová.

K článku Oligarchie funkcionářů, anebo spíše paranoia? z Tvaru 2/2008 měli potřebu se vyjádřit Robert Krumphanzl a Terezie Pokorná. K jejich vyjádření pak ještě Lubor Kasal.

Vědecká rubrika Zvěd se očima J. A. Komenského zaobírá zemí, Stanislav Komárek fundovaně odpovídá na otázku, zda je hmyz mstivý a jeho kolega Jiří Sádlo řeší, zda v přírodě existuje globalizace a zda má smysl se takovou otázkou zabývat.

Cyklus Alexandry Berkové O psaní pokračuje čtvrtou částí věnovanou postavě, hrdinovi, průvodci.

Čtenářkou poezie (tou, která komentuje šest básní, aniž by hned od počátku byla determinována jmény jejich autorů) je literární kritička, básnířka a překladatelka Wanda Heinrichová. 

Nový předseda Obce spisovatelů Vladimír Křivánek zaslal Tvaru stanovisko Rady Obce spisovatelů k případu Památníku národního písemnictví.

O Jarmile Lorencové, ženě básníka Zdeňka Lorence, které se na sklonku minulého roku dostalo Stříbrné čestné medaile za odvážnost a obětavé služby prokázané Francii, píše ve svém článku Michal Bauer. Francouzské politické karikatuře se na téže stránce ve své pravidelné rubrice aktualit věnuje Ladislava Chateau.

Dlouhý rozhovor Ladislavy Chateau s Arnoštem Lustigem, započatý již v minulých číslech, pokračuje nyní písemnou rozpravou o Ditě Saxlové, předobrazem Lustigovy literární postavy Dity Saxové.

Antickými zamyšleními nad Famou navazuje na dřívější pojednání o svém nejmilejším předmětu zájmu Petr Janeček, folklorista a autor knihy Černá sanitka a jiné příběhy.

V oddělení beletrie je možno číst povídku Zuzany Zemanové a básně Petra Motýla, jakož i bajku připomínající příběh Davida Steiert-Rauma, doplněný třemi básněmi a kresbou.

Výlovu se zhostila Míša Bečková, aby glosovala knihy S. Boarové, M. Hanelové a J. Jůzlové Tři ženy v Indii, Louise Protata Přijímací zkouška mamsel Flory a Staročeské knihy lékařské.

V recenzní rubrice jsou očím kritiků vystaveny tyto tituly:
Dušan Zbavitel: O copatých mniších, šibalech a nevěrných manželkách. Příběhy ze staré Indie (rec. Renata Svobodová)
Fjodor Šaljapin: Maska a duše. Můj život (rec. Milan Jungmann)
Petra Soukupová: K moři (rec. Jana Matějková)
Martina Komárková: Prašní lidé (rec. Vladislav Reisinger)
Petr Maděra: Černobílé rty (rec. Petr Šimák)
Ivan Margolius: Praha za zrcadlem (rec. Jan Randák)
Simona Racková: Přítelkyně (rec. Jan Hejk)
Pavel Řezníček: Hvězdy kvelbu (rec. Karel Kolařík)
Michal Novotný: To byla doba (rec. Jan Štolba)

PaTvar se s určitým odstupem kochá Zrádným doktorem Fu-Manchu Saxe Rohmera, Zlá ovce je tentokrát pokud ne hodná, tak alespoň neškodná, a Václav Bidlo nazval svůj fejeton Básně pro FBI.