Tvar č. 10 je zahájen rozhovorem s básnířkou a knihovnicí Irenou Šťastnou. Rozhovor je doplněn jejími pěti básněmi.
V rubrice Dvakrát se Olga Lomová a Lukáš Borovička zabývají knihou Roberta Ibrahima a kolektivu Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě.
Janouškových 969 slov je tentokrát věnováno Šabachově povídkové sbírce Jedním uchem naveselo.
Na jednu otázku ohledně „sběru“ cen Magnesia Litera odpovídá Radka Denemarková.
Nepravidelná rubrika V kravíně myšlenek „překládá z češtiny do češtiny“ část textu Kamila Činátla.
Fejetonem nazvaným Mluvit v italském Udine česky s vlastními dětmi? Proč ne? přispěla Jana Sovová.
Objevný materiál přináší další dvoustrana: Jde o vzpomínku na okolnosti sebevraždy Konstantina Biebla, která pochází z pozůstalosti Bohumila Polana, byla napsána v roce 1966 a dosud nebyla nikdy publikována.
Osmé pokračování Rambouskovy Opravny se zaměřilo na zapomenutého básníka Miloše Hlávku.
Dalším hlasem do polemiky o tom, zda a jak moc byl Jan Neruda antisemita, přispěl Michal Frankl.
Rubriku Francouzské okno si v tomto čísle vzala na starost Zdena Šmídová nazvala ji Pod francouzskou baletní hvězdou.
Mimo jiné o angažované poezii píše zas trochu jinak ve svém sloupku Gabriel Pleska.
Aleš Kuneš přispěl statí napsanou u příležitosti stého výročí narození novopackého fotografa Miroslava Háka, jehož fotografie zdobí i beletristickou rubriku tohoto Tvaru.
Jakub Vaníček byl nedávnou edicí příspěvků z II. sjezdu československých spisovatelů v roce 1956 inspirován k zamyšlení nad starým a dlouhým sporem české poezie – Nezval, nebo Halas?
Literární publicista Aleš Knapp se zabývá svým oblíbeným spisovatelem Milanem Kunderou.
Beletrie je ve znamení žen: povídkou přispěla Yveta Shanfeldová, básněmi pak Pavlína Vítková, Jana Witthedová, Natálie Paterová a Kateřina Bolechová.
Pokračují Linhartovy glosy Haló, taky čistička!, Antonínovy Obrázky z přítmí zámeckých knihoven, Fenclův R. L. Stevenson, Navrátilovy Temně rudé otěže, Mezi žánry Kateřiny Štroblové a vyprávění Heleny Skalické, jakož i Jarešova Zlá ovce.
V rubrice Výlov se Michal Škrabal zaměřil na Českou koláž, Rozhovory s českými lingvisty II, III, Davisovy Sousedy a Dědečkovy Slizské písně.
Recenze:
Henry Corbin: Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ‘Arabího (rec. Adam Borzič)
Michael Stavarič: Mrtvorozená (rec. Eva Škamlová)
Petr Pazdera Payne: Pouti a pouta (rec. Vít Ondráček)
Attila Bartis: Klid (rec. Ján Chovanec)
Julius Gajdoš: Od instalace k instalaci, od herectví k performanci (rec. Olga Vlčková)
Roman Erben: Úlety (rec. Jan Gabriel)
Chlévská lyrika, editor Zdeněk Volf (rec. Vladimír Novotný)
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník