Tvar 14/2011

Čtrnácté číslo Tvaru je po delší letní odstávce zde. Je započato rozhovorem s básnířkou a literární kritičkou Simonou Martínkovou-Rackovou – řeč je o poezii ve chvíli vzniku i o té recenzované. Rozhovor je doplněn i ukázkami z autorčiny básnické tvorby.

Dvojrecenze je věnována publikaci Dany Nývltové Femme fatale české avantgardy. Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu (rec. Eva Klíčová a Lukáš Borovička)

Pravidelné recenzní okénko Pavla Janouška 969 slov o próze se potýká s Vyhnanci Františky Jirousové. S úctou Tvar reaguje na článek Libuše Bělunkové v A2.

Na Jednu otázku Tvaru týkající se schvalování učebnic odpovídá Hynek Jordán, tiskový mluvčí MŠMT. Částí tohoto čísla totiž prostupují texty, vztahující se k čítankám. Vedeni myšlenkou, že čítanky by mohly sloužit jako jakási spojnice mezi literáty (literaturou) a veřejností, snažili jsme se zjistit, zda jí opravdu jsou. Svatava Antošová udělala malou anketu o čítankách mezi učiteli češtiny a literatury, Jakub Chrobák zase ve svém článku Milí mladí přátelé pohlédl podrobněji do ledví čtyřem aktuálně používaným středoškolským čítankám.

Historický pohled na c. a k. čítanky (převážně německé) z 19. století nabízí ve své stati Monika Mikolášková. O čítankách je částečně řeč i v nové nepravidelné rubrice Nasápáno děti, ve které budou dětské knížky „recenzovat“ jejich skuteční adresáti. Pro začátek jsme zvolili knihu Radka Malého Listonoš vítr, kterou přečetla a komentuje Lucie ze 4. B. Tím ale téma čítanek zdaleka nebylo vyčerpáno – o jedné pololegální čítance poezie z 60. let pohovořila Svatava Antošová s jedním z jejích autorů – Mirkem Kováříkem, a jedna pomůcka k výuce literatury z produkce nakladatelství Didaktis se po zásluze ocitla v rubrice Tomáše Tupého V kravíně myšlenek (a obrázků).

Jinak je možno v Tvaru najít zprávu o festivalu Zarafest, pokračování Opravny Jiřího Rambouska – tentokrát se týká omylů kolem básníka Františka Halase.

O subverzi a loajalitě píše Jakub Vaníček – v polemice s článkem Ladislava Selepka se snaží formulovat svá očekávání od literatury a poezie.

Pokračuje také vyprávění insitní malířky Heleny Skalické a Čistička Patrika Linharta, autorem sloupku To na jazyku je Gabriel Pleska. Fejeton Sousedovic Toníček nemá žádný koníček napsal Petr Štengl.

Tímto číslem začíná i nová četba na pokračování, jsou jí deníkové záznamy D. Ž. Bora – svého druhu pokračování knihy Časobraní, která vyšla koncem loňského roku. Pro Tvar jsme vybrali záznamy z roku 2001.

Beletrii vedle básně Simony Martínkové-Rackové zastupuje legendární Cortázarův Axolotl v překladu Petra Pazdery Payna (důvody vzniku nového překladu vysvětluje Payne v přilehlé poznámce) a Poltrgeist Henriho Michauxe (ukázka z knihy Cesta nepoddajnosti, kterou v překladu Terezy Maňhalové chystá nakladatelství Rubato).

Výlovu se dopustila Svatava Antošová s knihou Jaký je doopravdy Chuck Norris?

Recenze:
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Přízračnou krajinou českých zemí (rec. Jan Gabriel)
Georg Steiner: Errata (rec. Aleš Haman)
Pavel Ctibor: Civilizace / Zvířátka z pozůstalosti (rec. Michèle Baladránová)
Jan Zbořil: Skříň (rec. Milan Šťastný)
Jan Balabán: Povídky (rec. Blanka Kostřicová)
Daniel Pennac: Pes paličák (rec. Vladislav Reisinger)
Bohumil Robeš: Věčný prolog  (rec. Jakub Grombíř)

Na zadní straně R. L. Stevenson, Výročí a Zlá ovce, otestovaná Rorschachem.