Tvar 18/2011

Osmnácté číslo Tvaru začíná netradičně Erbenowinami. Je to blok materiálů, které připravili Kateřina Piorecká, Dalibor Dobiáš, Michal Fránek, Martin Hrdina, Iva Krejčová a Dorota Lábusová k 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena. Tvar v prostoru pěti tiskových stran, které poskytl Erbenowinám, opustil svou obvyklou grafickou úpravu, aby lépe vynikly archivní materiály jako např. článek Jana Nerudy o K. J. Erbenovi z Národních listů, Zprávy domácí i cizí v datech (kalendárium mapující básníkův život na pozadí dějinných událostí), fiktivní rozhovor s K. J. Erbenem, úryvky z dobových posudků a referátů o Erbenově díle, jakož i fiktivní anketa o vzájemném vztahu dvou současníků, Karla Jaromíra Erbena a Karla Hynka Máchy a o významu jejich prací pro českou kulturu. Jak fiktivní rozhovor, tak tato anketa jsou poskládány z autentických  textů: v prvním případě Erbenova dopisu, v případě druhém z erbenovských  studií Antonína Grunda, Romana Jakobsona, Vojtěcha Jiráta, Jana Mukařovského, Arne Nováka a F. X. Šaldy. Erbenowiny jsou vyzdobeny také dobovými fotografiemi a reprodukcemi obrazů, nechybí faksimile Erbenova rukopisu, ba ani titulní list prvního vydání Kytice.

Šestou stránkou na Erbenowiny navazuje pravidelné číslo literárního obtýdeníku Tvar – dvojrecenzí na Kmitavou mozaiku Joanny Derdowské (rec. Lukáš Borovička a Richard Změlík).

969 slov o próze věnoval Pavel Janoušek Mafii v Praze Michala Viewegha, 967 slov o poezii zase Michal Jareš sbírce Ireny Šťastné Všechny tvoje smrti.

Jednu otázku položil Tvar Aně Adamovičové – týká se „desatera překladatelských přikázání“, která formulovala ve své studii Překlad – od interpretace k deformaci originálu a jeho dopad na korpusová data.

V rubrice Literární život je proprána Praha – těsto literatury, Na všech sloupích byl přistižen a vyfotografován úryvek z experimentální poezie pražských bezdomovců, v rubrice Ejhle slovo se Michal Škrabal zaobírá výrazy položit a zasunout.

Petr Král dokončuje své pojednání o poezii Konstantina Biebla, započaté v minulém čísle, Svatava Antošová upřela své kritické oko do knihy filozofa a politologa André Glucksmanna Rozprava nenávisti.

Aleš Knapp se ve své poznámce podivuje nad tím, proč v německém vydání Kunderovy Knihy smíchu a zapomnění vymizel Karel Gott a proč je Karel Gott vynechán i v zatím jediném českém (torontském) vydání tohoto díla, zatímco ve franštině je ho hojnost.

16. pokračování  Opravny věnoval literární historik Jiří Rambousek dvěma básním, inspirovaným 28. říjnem 1939 – básním Josefa Hory a Františka Halase –, které zřejmě byly řízením osudy zaměněny a zaměněny zůstaly i v některých dalších vydáních. 

Jakub Vaníček se zamýšlí nad vzpomínkami Naděždy Mandelštamové, nad Větami z Revolver Revue sice přátelsky, leč nesmlouvavě diskutují Petr Král a Božena Správcová.

Čistička Patrika Linharta utěšeně čistí a ve svém lingvistickém sloupku To na jazyku vyzývá Gabriel Pleska k demisi ty své kolegy, kteří ponechávají vývoj jazyka v moci všelidového „hlasování“.

Další částí pokračují zápisky D. Ž. Bora, Přítmí zámeckých knihoven i vyprávění Heleny Skalické.

Beletrii zastupuje ukázka z nové prózy Jakuby Katalpy a básně Víta Adamuse.

V rubrice Zasláno reaguje Jiří Srstka, ředitel agentury Dilia, na předprázdninový článek Boženy Správcové – a je mu odpovězeno.

Výlovu se zhostil Michal Jareš, glosuje básnické sbírky Dnes nebude hudba? Pavla Hájka a Obsidiánoví šílenci Jana Riedlbaucha.

Recenze:
Pavel Rejchrt: Světlo tmou zjizvené (rec. Petr Pazdera Payne)
Koulsy Lamko: Žena z Haiti (rec. Jakub Grombíř)
Jiří Kratochvil: Kruhová leč (rec. Blanka Kostřicová)
Rozhovory s teroristy – Antologie současného anglofonního politického dramatu (rec. Olga Vlčková)
Iva Málková: Adresát František Hrubín (rec. Jiří Poláček)
Alena Nádvorníková, monografie (rec. Jan Gabriel)

Poslední strana: Robert Louis Stevenson Iva Fencla, Zlá ovce, Výročí a Mezi žánry – připomenutí Adolfa Hoffmeistera.