Tvar 13/2011

Třinácté a před prázdninami poslední číslo zahajuje rozhovor s Petrem Janečkem, folkloristou specializovaným na tzv. současný městský folklor. Petr Janeček mj. vydal sbírku současných českých pověstí a fám Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se v pozdějších letech dočkala ještě dvou pokračování a vzbudila velkou pozornost. Rozhovor pak doplňuje Janečkův článek Novinové pověsti – berme ho jako pozdrav nadcházející okurkové sezoně v médiích. O téma městských legend se otírá též Jedna otázka pro Stanislava Berana a Ejhle slovo – Informátor.

Dvojrecenzi byl podroben spis Petra Steinera: Ruský formalismus. Metapoetika (rec. Lukáš Borovička a Richard Změlík).

969 slov Pavla Janouška o próze si odnáší Další báječný rok Michala Viewegha.

Neotřelý pohled na svět insitní malířky Heleny Skalické netřeba v Tvaru představovat, její vyprávění od začátku letošního roku sleduje a zapisuje Pavel Novotný. Přesto mi nedá neocitovat její první větu z tohoto čísla: „V televizi je toho spousta: hlavně měď, hliník a železo.“

Ondřej Buddeus reaguje na článek (Anti)koncepce Psího vína, který před časem zaslal do Tvaru Jan Grabec. Pod pláštíkem polemiky se tu vlastně zformuloval dosti zajímavý příspěvek do diskuse na téma Čím by vlastně poezie měla v současném světě být.

Opravna Jiřího Rambouska zaostřuje na sbírku sloupků Vladimíra Novotného Literární reflexe (pro Reflex), zejména na jeden z nich, otevírající jeden z literárně historických evergreenů – autorství Slezských písní.

Občasná anketní rubrika Dalibora Demela Co si tak jako píšete? přináší odpověď Jitky Kulhánkové, výstavářky.

Úvaha Svatavy Antošové Zkrocení zlé politiky se odvíjí od nedávné konference nazvané Jak může občanská společnost zkrotit mašinerii politických stran, kterou pořádala Katedra politologie Fakulty mezinárodních vztahů pražské Vysoké školy ekonomické. V sloupku se Antošová pozastavuje nad Měsícem autorského čtení, který se letos z domovského Brna rozlil nejen do Ostravy, ale také do Košic a Vratislavi. S článkem Petra A. Bílka z A2 polemizuje Michal Přibáň.

O francouzsko-maďarském filmu Zátah píše Ladislava Chateau, s Jakubem Vaníčkem polemizuje Ladislav Selepko. Aktuality z Finska přináší článek Mariky Kimatraiové, na svých místech jsou Čistička Patrika Linharta i Vyvření struktur Jakuba Vaníčka.

Próza Jiřího Navrátila se uzavírá třináctou částí, Luboš Antonín vyzdobil toto číslo působivými rytinami požárů, které nalezl v zámeckých knihovnách.

Beletrie je v tomto čísle překladová, najdeme tu povídku Gundarse Ignatse v překladu Michala Škrabala, několik krátkých próz Jaroslavase Melnikase v překladu Věry Kociánové, úryvek z delší básně Clauda Moucharda v překladu Marka Sečkaře a básně Rafala Wojaczka v překladu Petra Motýla.

Výlov vedl Michal Škrabal a zaměřil se na absolventky Literární akademie Josefa Škvoreckého, jejichž knihy se letos ucházely o Ortenovu cenu. Jsou to Vikinská princezna Zuzany Frantové, Budu tu s vámi Nely Pavlouskové, Marnosti Hladových Duší Kláry Podobové a Zabijte je všechny Katty Joyce.

Recenze:
Marcel Reich-Ranicki: Mannovi / Thomas Mann a jeho rodina (rec. Ondřej Sekal)
Daniel Glattauer: Dobrý proti severáku (rec. Eva Škamlová)
Roy Jacobsen: Dřevaři (rec. Jakub Grombíř)
Kristina Carlsonová: Zahradník pana Darwina (rec. Jitka Hanušová)
Josef Janda: Dohořívající filozof (rec. Simona Martínková-Racková)
Janele z Liků: Ze starých mýdel (rec. Vladislav Reisinger)
Rukopis Královédvorský a Zelenohorský (rec. Petr Motýl)

Zlá ovce se chystá na dovolenou a Mezi žánry se objevuje portrét Egona Erwina Kische od Ernesta Neuschula.