Tvar 2/2011

Druhé letošní číslo zahajuje rozhovor s básníkem Pavlem Rajchmanem, řeč je převážně o poezii. Rozhovor doplňuje ukázka z jeho nového rukopisu.

Dvojité recenzi je podrobena publikace Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (rec. Jakub Vaníček a Lukáš Borovička).

Románem Jaroslava Kříže Život na úvěr se zabývá recenze Pavla Janouška.

Jan Gabriel napsal poznámku o pražské výstavě Amadea Modiglianiho a na otázku, týkající se nového překladu románu Vojna a mír, položil Tvar Liboru Dvořákovi.

Svatava Antošová se ve svém sloupku pozastavuje nad zrušením rozhlasového Zeleného peří, které ostatně v rozhlase už jednou zrušeno bylo.

V překladu Ondřeje Skovajsy vychází také esej Denise Levertovové Prameny básně.

Jakub Vaníček ve své rubrice Vyvření struktur zkoumá „partyzánský román“, Ladislava Chateau informuje o pařížské výstavě, týkající se spisovatele Romaina Garyho.

Na svém místě je glosátorská Čistička Patrika Linharta i drásavý záznam vyprávění životních peripetií malířky Heleny Skalické.

Co všechno v Tvaru vyšlo v loňském roce, si může zájemce zopakovat v Obsahu ročníku 2010, který je každoročně nejen nutným zlem, ale i jistou rekapitulací.

Druhou částí pokračuje též próza Jiřího Navrátila Temně rudé otěže.

Beletrie je tentokrát čistě poetická, kromě již zmíněných básní Pavla Rajchmana se zde můžeme setkat také s novou tvorbou Pavla Sobka a Víta Janoty. Na poezii se vypravil i Michal Jareš v rubrice Výlov. Komentuje mj. básnické sbírky Doufám, že si rozumíme Tomáše Niederhafnera, Kubusota Veroniky Bellové a Prosévání času (Sedmihran) Bohumila Robeše.

Recenze:
Petr Štengl: 3 + 1 (rec. Petr Motýl)
Dorota Maslowská: Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky (rec. Vladimír Novotný)
Antonín K. K. Kudláč: Literatura přes palubu (rec. Aleš Haman)
Erik Gilk: Prozaická zastavení (rec. Aleš Haman)
Ivan Adamovič (ed.): Vládcové vesmíru (rec. Martin Stručovský)
Pavel Jiráček: Kognitivní interpretace českého verše (rec. Eva Klíčová)
Dušan Prokop: Kniha o Máchově Máji (rec. Dalibor Tureček)
Ian McEwan: Nevinný (rec. Boris Hokr)
Aarto Paasilinna: Prostopášný modlitební mlýnek (rec. Jakub Grombíř)

Poslední strana přináší životopis Roberta Louise Stevensona na pokračování (autorem je Ivo Fencl), Výročí a v rubrice Mezi žánry napsala Kateřina Štroblová o knize Ticho hrocha od výtvarníka Davida Böhma. Zlá ovce tentokrát rozjímá nad prózou.