Tvar 3/2011

Třetí číslo literárního obtýdeníku Tvar začíná rozhovorem s Václavem Cílkem o zneklidňujícím přebytku knih, ale i o jiných věcech.

V dvojrecenzi se kritikové Jan Štolba a Vladislav Reisinger zabývají básnickou knihou Jana. Jana Nováka: Z deníku po Celanovi, Pavel Janoušek ve své rubrice vyhrazené české próze hodnotí Potížistu Oto Linharta.

Jednu otázku položil Tvar Josefu Strakovi (týká se programu nedávno otevřeného Domu čtení), Lubor Kasal učinil poznámku na téma dávání či nedávání prostoru různým názorům.

Adam Borzič uvažuje nad angažovanou poezií v současnosti a na konkrétních příkladech se snaží poukázat na rýsující se zcestí textů, trendově se pod tento prapor hrnoucích. Na Borzičovu úvahu volně navazuje i poznámka Kamila Boušky, nazvaná Co se skupinami?

Karla Kosíka a jeho myšlenky připomíná ve své studii Milan Valach, nad posledními knihami Jana Kellera se zamýšlí Svatava Antošová, třetí částí pokračuje záznam vyprávění Heleny Skalické, který pod názvem Jak ses měla, Heleno? publikuje Pavel Novotný. Třetí částí pokračuje o několik dál též román Temně rudé otěže od Jiřího Navrátila a Stevensonův životopis Iva Fencla.

K otázce Nerudova antisemitismu se v polemice s Jindřichem Tomanem vrací Aleš Haman, Ladislava Chateau zmiňuje publikaci Antoina Vitkina Mein Kampf, příběh jedné knihy, kterou v českém překladu vydalo nakladatelství Paseka a která se snaží přijít na kloub záhadě, proč velvyslanec třetí říše ve Francii zařadil v roce 1940 Hitlerův Mein Kampf na seznam zakázaných knih. S těmito tématy volně souvisí i sloupek Gabriela Plesky o nedávném politickém zkorektnění Twainova Huckleberry Finna důsledným vymýcením slova „negr“.

Diskuzi na webu A2 pod článkem Libuše Bělunkové a neblahé skrytě komerční praktiky některých médií komentuje Jakub Vaníček, médií se týká i poznámka Boženy Správcové Kulišárny kulisáků.

První částí začíná cyklus Opravna Jiřího Rambouska. Autor se rozhodl zveřejnit svá rozluštění některých záhad, povstavších z chyb autorů, přepisovačů a editorů. První záhadou je Valentine Petorose v básni Jména od Ivana Blatného, z které se po Rambouskově šetření vyklubala Valentine Penrose.  

Beletrii v tomto čísle zajistili básníci Vladislav Reisinger a Petr Motýl – tím, že do češtiny přebásnili dva sonety Rainera Marii Rilka (Reisinger) a básně dvou mladých polských poetů – Jacka Dehnela a Joanny Lechové (Motýl). Petr Motýl přidal dokonce i překlad rozhovorů Romana Honeta s těmito autory. Motýl se v tomto čísle zhostil i Výlovu, glosuje Nové oděské povídky Marka Polevého v překladu Libora Dvořáka.

Recenze:
Slavomír Kudláček: Schůzka v lomu (rec. Lukáš Prokop)
Jana Máchalová: Stín radosti (rec. Simona Martínková-Racková)
Martin Hilský: Shakespeare a jeviště svět (rec. Dalibor Tureček)
Petr Nikl: Přeshádky (rec. Radek Malý)
Tereza Říčanová: Noemova archa (rec. Radek Malý)
Michal Ajvaz – Ivan M. Havel: Sindibádův dům (rec. Aleš Haman)
Petr Král: Den (čili Bílou navrch) (rec. Karel Thein)
Marie NDiaye: Tři mocné ženy (rec. Kamila Přikrylová)
Klaus Merz: Jakub spí / Benátské imprese (rec. Štěpán Zbytovský)

O pražské bustě bengálského básníka Rabíndranátha Thákura a o jejím indickém autorovi Gautamovi Palovi píše v rubrice Mezi žánry Vlaďka Kuchtová.