Tvar 9/2011

Deváté číslo literárního obtýdeníku Tvar zahajuje rozhovor s politoložkou Vladimírou Dvořákovou. Nejen v něm, ale i v úryvku z připravované knihy Rozkládání státu ozřejmuje některé znepokojivé jevy na naší politické scéně, ohledává jejich kořeny, a také naznačuje, čeho bychom se měli vyvarovat, co od politiků vlastně chtít a co si naopak od nich rozhodně nenechat líbit.

Dvakrát byla recenzována sbírka Josefa Hrubého Otylé ach (rec. Roman Erben a Vladislav Reisinger).

Pavel Janoušek ve své pravidelné rubrice 969 slov o próze hodnotí knihu Mika Perryho Klec pro majáky.

Jedna otázka pro Markétu Dočekalovou se týká literárního portálu mamtalent.cz, který nedávno spustila vydavatelská firma Euromedia.

O antikoncepci Psího vína v rubrice Zasláno píše Jan Grabec.

Jan Kubíček měl potřebu vyjádřit se ještě k angažované poezii a učinil tak na straně 8.

Minirozhovor s Radkem Žitným nad knihou Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz nejen králi komiků připravil Michal Jareš; kniha na příkladě protektorátních skečů názorně ukazuje mimo jiné to, jak byla vynucená či dobrovolná spolupráce na režimní propagandě následně účelově použita proti některým lidem, zatímco u jiných byla stejně účelově zapomenuta.

O ohlasu skandinávské literatury překládané do francouzštiny referuje ve své rubrice aktualit z Francie Ladislava Chateau.

Nad ohlasy již druhé ročenky nakladatelství Host Nejlepší české básně, jakož i nad koncepcí ročenky samotné, přemítá Milan Děžinský, jeden z jejích inspirátorů.

Sedmou částí pokračuje Opravna Jiřího Rambouska a stále ještě čerpá z bohaté nabídky omylů Václava Černého, zaznamenaných tentokrát v jeho Pamětech.

Klára Soukupová v rubrice Literární život referuje o vystoupení Emila Hakla a Edgara Dutky ve Vídni, Svatava Antošová uvažuje o vystoupení básníků v teplickém Zahradním domě. Čistička Patrika Linharta jako vždy čistí úplně vše, zatímco O tolerovaném skomírání (míněno skomírání poezie) se rozepsal Jakub Vaníček. Poznámka Evy Škamlové Křesťanská láska v kriminálepřipomíná (ne)morální rozměr některých filmů či publicistiky, které v honbě za senzací o překot „zlidšťují“ ty nejhorší kriminálníky, jaké zem nosila.

Devátou částí pokračuje román Jiřího Navrátila Temně rudé otěže, povídkou Etnograf Krouhal přispěl Petr Hrbáč, básněmi pakJan Krčma a Martin Langer.

Výlovu se ujal Lubor Kasal, píše o Problému médií Roberta W. McChesneyho a Postrachu domu Jaroslava Haška.

Recenze:
Aleš Haman: Trvání v proměně. Česká literatura devatenáctého století. (rec. Eva Klíčová)
Petr Mašek: Prastaré pověsti české (rec. Petr Motýl)
Luisa Nováková: Proměny české pohádky (rec. Jaroslav Toman)
Ferdinand Břetislav Mikovec: Pražská Thálie kolem 1850 (rec. Aleš Haman)
Pavel Kohout: Prahry (rec. Aleš Haman)
Přadénko z drátů (vězeňská poezie) (rec. Vít Kremlička)
Maxim Biller: Obyčejné lásky (rec. Milan Šťastný)
Julien Gracq: Zasmušilý krasavec (rec. Gustav Erhart)

Zlá ovce se stejně jako celý národ raduje z nového pera, Ivo Fencl pokračuje v životopisu Roberta Louise Stevensona a Mezi žánry Vlaďka Kuchtová objevuje pomník Jiřího Wolkera, umístěný v parku mezi pražským Střížkovem a Prosekem.