editorial Adama Borziče

Milí čtenáři Tvaru,

samotné slovo magie vzbuzuje snad v každém, vyjma zatvrzelých rozumářů, jisté rozechvění. Cítíme okouzlení, úžas, a možná i kapku děsu. Nemusíme magii věřit či ji znát, a přece snad každý z nás ve svém životě zakusil okamžiky, jimž jaksi přirozeně můžeme říkat magické. Umění a literatura se magickými a v širší optice i dalšími hermetickými naukami vždy inspirovaly. Vypočíst všechny tvůrce, jejichž díla magie poznačila, by bylo nad možnosti tohoto editorialu. Že inspirace magií není v žádném ohledu podružná, ukazují veledíla světového písemnictví, ať již vzpomeneme Shakespearovu Bouři či Goethova Fausta. A od Novalise známe magický idealismus a z pozdějšího vývoje prózy zase realismus magický. Magii s chutí a láskou podléhali i surrealisté. Proto tedy magie.

V tomto čísle Tvaru jsme se však víc než na inspirace magií v literatuře zaměřili na magii jako takovou. Proto se na stránkách našeho obtýdeníku tentokrát setkáte především s texty samotných mágů či s pracemi, které se mágy a magií přímo zabývají. A magii jsme věnovali i hlavní rozhovor čísla: oslovili jsme Martina Mrskoše a Sana, dvě bytosti spojené s nakladatelstvím Horus a Esoterickým knihkupectvím Alembiq v Brně. Právě Horus (pod stejným názvem vycházela dnes již legendární magická revue) k nám uváděl dílo snad nejvýznamnějšího mága dvacátého století Aleistera Crowleyho – muže s nechvalnou pověstí, a přece autora i myslitele veskrze originálního (o tom svědčí též málo známý fakt, že jeho rané básně pochválil klasik katolické literatury Gilbert K. Chesterton). Ačkoli tento muž, sám sebe přezdívající Velká Šelma, proslul na veřejnosti spíše sexuálními a drogovými výstřelky a získal nálepku „černého mága“, je tvůrcem pozoruhodné filosofie, která bývá neprávem chápána jako oslava egoismu. Jeho duchovní axiom „Čiň, co ty chceš“ není totiž pokynem k libovůli, ale naopak k poctivému hledání své pravé vůle, pravého poslání a pravého lidství. Taková vůle mu pak vlastně splývá s vůlí Boží… Není tedy divu, že Martina Mrskoše i Sana hledání dovedlo až ke středověkému křesťanskému mystikovi a teologovi Mistru Eckhartovi, jehož dílu se už mnoho let pečlivě a do hloubky věnují. Magie tak může – pro mnohé asi překvapivě – vyústit v radikální cestu k Bohu. O víře a nejzazším Tajemství ostatně promlouvají i další autoři čísla, např. Aristides či prvorepublikový klasik Lasenic. Českému hermetismu a jeho vazbám na literaturu je pak věnována studie Hany Bednaříkové, která se z větší části zabývá naším ve světě nejproslulejším mágem Františkem Bardonem.

Přeji vám okouzlené čtení.

Adam Borzič