Tvar 10/2007

Rozhovor s podtitulem Sám sobě něco říct s básnířkou a autorkou knížek pro děti Martinou Komárkovou, dotýkající se podstatných věcí v životě i v poezii, otevírá číslo 10. S Boženou Správcovou Martina mluvila o psaní dovnitř a ven, dětských hrách, italských pohádkách se špatným koncem a záhadné, zvětšující se díře v zahradě. Rozhovor doplňuje báseň M. K. Podvečer.

Dvakrát je recenzována sbírka literárních esejů a kritik Jana Štolby Nedopadající džbán. Napsali o ní Aleš Haman a Jakub Chrobák.

Alois Burda se sytil knihou Věry Noskové Obsazeno. Dozvíme se, jak se to má s prvními, druhými a dalšími díly, a také s prsisky. Na jednu otázku – o rozdílech mezi generaci studentů literatury – odpovídá Vít Slíva.

Neobvykle dlouhé Ejhle slovo se zamýšlí nad divnosti předovlivnit, ale také dozamazal a nedovyceníš. ProTvar Vladimíra Novotného se pozastavuje nad kritikou, co (někomu) leží v žaludku.

Hutná reportáž o literárních domech v Německu Michala Škrabala čerpá ze stipendijních zkušeností Jáchyma Topola a Kateřiny Rudčenkové. Odpovídá se i na zásadní otázku: Budou literární domy i u nás?

Jiří Poláček připomíná výročí Manifestu českých spisovatelů z roku 1917. Dovíme se i o úspěšné metodě „duchovního teroru“.

Objevné a provokativní závěry přináší stať Karla Pioreckého Dekonstrukce úspěchu – nad kritickými ohlasy Borkovcovy poezie. Sleduje cestu od kontextu k textu, od očekávání k recepci. Úryvky dobových recenzí připomíná dobu, kdy se myslelo, že skutečná poezie skutečně existuje a lze na ni ukázat prstem.

V fejetonistické koláži Martina Langera Samá voda se píše o kýči, Kupkovi, opožděných výtvarných objevech a vzdělaných Číňanech. Čtenářem poezie je Pavel Mandys.

Ivo Fencl ve stati Bezbřehá moc náhody? nastiňuje překvapivé možnosti interpretace románu Stephena Kinga Srdce v Atlantidě. V celoroční anketě o vlezlé písně odpovídá Svatava Antošová. Ve stínu modřínu / zapomenu na kdejakou modřinu…

Francouzským oknem se díváme do textů slavné prozaičky Marguerite Durasové, jak je nově vydalo pařížské nakladatelství P.O.L. 

Rubriku Literární historie naplňuje studie Význam chrámu Richarda Změlíka o jedné Nerudově povídce – tedy, jak název napovídá, ve Svatováclavské mši. V Přítmí zámeckých knihoven vydává své poklady knihovna zámku v Kynžvartě.

Do beletrie přispěl Martin Fibiger ukázkou z rukopisu novely Anděl odešel, Vít Slíva překlady polských básníků Januse Styczeńa aWiesława Zieleńského a Milan Děžinský překladem básní W. Carlose Williamse. 

Výlov zařídila Anna Cermanová. Na mušku chytila knihu R. E. Tresslera Únik osudu, memoáry Hany Pražákové Dobrý den Brno a sbírku Bronislavy Vokolkové Ze tmy zrozená.

Hrdinou paTvaru je kniha Harém Alexandra Stainforthe. Zlá ovce visí na pařátech ptáka Noha a přemítá o nízkonákladových aerolinkách. A Václav Bidlo píše o hranicích a hraničení.   

A konečně recenze:
Milan Ohnisko: LOVE (rec. Petr Štengl)
Per Olov Enquist: Kniha o Blanche a Marii (rec. Dagmar Hartlová)
Jan Hlaváč: Krtčí výlety (rec. Gabriel Pleska)
Claude Lévi-Strauss: Mythologica. Syrové a vařené (rec. Michal Kříž)
Angel Wagenstein: Daleko od Toleda (rec. Jakub Grombíř)
Tristan Hughes: Věž (rec. Anna Cermanová)
Eughen Ó Tuairisc: L´ Attaque (rec. Ondřej Pilný)
Barbora Dřevikovská: Hnízda na Čertovce, Vojtěch Staněk: Střechy, Kat Mydlářová: Zběsile říkám kurva, Petr Vaněk: Pražská groteska, Marie Pleskotová: Karamelky (rec. Alena Fialová)