Osmé číslo Tvaru otevírá rozhovor s Jakubou Katalpou s podtitulem Zamrzlou kapkou krve. Prozaička hovořila o svém pseudonymu a jménech obecně, o samotě a útrapách recenzí. Katalpa dále zapózovala u katalpy (tj. stromu). Rozhovor je doplněn básní Martina Langera Aware/Jaro.
Alois Burda fundovaně rozkrývá svět bulváru a celebrit, jak jej zachytil v próze Doktor Petarda Jan Krůta.
Vladimír Novotný píše o Lužických Srbech, Ejhle slovo padlo na výraz stáťáci. V anketě o vlezlé písní se vyznává krátce a hutně Emil Hakl. Na Jednu otázku odpovídá Petr Štengl.
I v osmém čísle se daří vzkvétajícímu záhonku polemiky. K Hamanovým poznámkám k diskusi o „omylech“ světové literatury připojuje svou odpověď Jiří Trávníček. Statí Hamanovou (Tvar 6/2007) i celou diskusí, započatou v Hostu, se inspiruje i polemický příspěvek Květoslava Chvatíka.
Peníze pálil po hrstech! Objevný článek Zdeňka Rubeše doplňuje bílá místa v obrazu osobnosti folkloristy a pohádkáře Josefa Štefana Kubína především v období po druhé světové válce. Tvar doplnil sugestivní mezititulky – Proti papežským sluhům. Pohlcen penězi.
K titulu nekrologu Byla jedna legenda jménem Egon Bondy už nelze nic dodat. Neblahá rubrika je v čísle naplněna ještě jednou – odchodem básníka Jiřího Rulfa.
Čtenářem poezie je literární historik Karel Kolařík.
Vladimír Křivánek se v ukázce z připravované knihy Kolik příležitostí má báseň zabývá publikačními návraty osmdesátých let.
Ve Finské sauně Eero Balka se dovídáme o vedlejších účincích soutěže písní Eurovize, Francouzským oknem lze nahlédnout do programu pařížského 27. knižního veletrhu.
Nad tvorbou Arnošta Goldflama se zastavil Lubomír Sůva. V článku Příběhy brněnského voyera líčí Goldflamovu zálibu ve smrti fiktivní a jeho tajemné sepětí s žitými dějinami dvacátého století, jak je částečně sehrál a částečně improvizoval v pěti večerech představení Voyer.
Luboš Antonín tentokrát osvětlil přítmí těch zámeckých knihoven, které skrývaly rané lékařské knihy a pojednání o zdraví. Doplněno dobovými výjevy amputací a trepanací.
Beletristická rubrika přináší nejnovější texty Kateřiny Kováčové, přírůstky k anonymitě v umění a krátkou pohádku Jana Koubka.
Michal Jareš lovil v kalných vodách Výlovu, na světlo vynesl Aloise Marhoula, Rudyarda Kiplinga, Richarda Kittu a Katarínu Molčanovou.
PaTvarem je pro osmé číslo sborník začínajících autorů Signál 62, který vydalo Naše Vojsko v roce 1962: mladí branci zde literárně obcují s armádou. Vzdělaná, leč Zlá ovce cituje Bezruče i Shakespeara, Václav Bidlo ve fejetonu Květa k sežrání uvažuje o zdravé stravě.
Dvakrát je recenzováno Citlivé město. Eseje z mýtopoetiky Daniely Hodrové (Veronika Košnarová a Zdeněk Hrbata). Dále byly recenzovány tyto tituly:
Jurij Adruchovyč: Rekreace. Slavnosti Vzkříšené Ducha. (rec. Alena Morávková)
Oksana Zabužko: Sestro, sestro (rec. Alena Morávková)
Robert Walser: Pomocník (rec. Michal Topor)
Bedřich Fučík: Paralipomena (rec. Mojmír Trávníček)
Petr Král: Svědek stmívání (rec. Ivo Harák)
Ludvík Středa: Srázy (rec. Milan Exner)
Jonathan Coe: Pár trotlů (rec. Miroslav Kotásek)
Herbjørg Wassmo: Dům se slepou verandou (rec. Ondřej Vimr)
Orphan Pamuk: Istanbul. Vzpomínky na město. (rec. Zuzana Malá)
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 36. ročník