Třetí letošní číslo literárního obtýdeníku netypicky začíná nikoli rozhovorem, nýbrž anketou mezi literárními časopisy. Na otázky Michala Jareše odpovídají postupně redaktoři Plže (Plzeň), Protimluvu (Ostrava), Rukopisu (Praha) a Tahů (Pardubice).
Dvojrecenzi je podroben román Philipa Rotha Duch odchází (rec. Miloš Urban a Vladimír Trpka). Pravidelně předsunutá recenze Pavla Janouška o 969 slovech se zabývá knihou Radky Denemarkové Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla.
Jednu otázku Tvar položil Zdeňku Bauerovi a týká se připravovaného vydání souboru zapomenutých a neznámých dopisů Karla Čapka.
Otištěna je i nesouhlasná reakce Jonáše Hájka na článek Karla Pioreckého z předchozího čísla.
K diskusi o tom, čím je-není-měla by být poezie v dnešní době, přidává svůj hlas Ondřej Buddeus.
Celoroční anketa mezi „obyčejnými lidmi“ Proč je dobré umět číst pokračuje výpovědí Natálie Syčevské, původním povoláním účetní, dnes uklízečky (připravil Dalibor Demel).
Sloupek Svatavy Antošové je věnován Janu Hockovi, protagonistovi severočeského undergroundu 80. let.
Emila Vachka připomíná v literárněhistorické studii Vladimír Novotný.
Glosu Lubora Kasala z minulého čísla glosuje Jan Štolba.
A abychom neztratili spojení se světem, o bohemistické dění na jihu Korejského poloostrova píše Jaroslav Olša jr., zatímco Francouzské okno připravila Zdena Šmídová.
Jiří Trávníček polemizuje s Petrem Králem (příčinou je stále spisovatelka Věra Linhartová), v závěru textu vyzývá k veřejné disputaci.
Čtenářem poezie je spisovatel a dlouholetý nakladatelský redaktor Jiří Navrátil.
Milan Exner nabízí pátý (převážně hlubinný) pokus o interpretaci prózy Ireny Douskové.
Obrázky z teplického literárního života poslala Svatava Antošová. Fotografa Bohumila Marčáka představuje Milan Veverka, rytiny vodních potvor v zámeckých knihovnách vynašel a zasvěceně okomentoval Luboš Antonín.
Třetím dílem pokračuje Autor Quijota Ivan Matoušek, následován ďábelskou povídkou Filipa Špeciána nazvanou Výtah. Poezie je v tomto čísle zastoupena básněmi Terezy Pospíšilové, slovenská próza pak dvěma krátkými texty Martina Andreye.
Výlov po několika žánrových kotrmelcích vrátil do starých dobrých kolejí Gabriel Pleska. Vylovil a oglosoval dvě knihy pro děti a jednu z šuplíku fantasy – Hynek Vilém: Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko, Dušan Sedláček: Modrý meč, Ludvík Vaculík: Petr má medvěda nebo co.
Recenzní rubrika:
Petr Halmay: Země nikoho (rec. Jiří Staněk)
Oldřich Král: Velké učení – Doktrína středu (rec. Lukáš Zádrapa)
Rudolf Rousek: Divousův tarot (rec. Božena Správcová)
Dag Solstad: Ostych a důstojnost (rec. Jan Jurek)
Petr Maděra: Houbeles pictus (rec. Radek Malý)
Peter Krištúfek: Šepkár (rec. Ján Chovanec)
Jaroslav Hutka: Básně (rec. Zuzana Zemanová)
Wolfgang Koeppen: Tři romány (rec. Andrea Chrobáková-Lněničková)
PaTvar Iva Fencla si podává Super koťata Lenky Lanczové, Zlou ovci postihla menší pohroma (teď, na zimu!). A ještě závěrečná procházka po hřbitovech s Vlaďkou Kuchtovou.
Číslo je vyzdobeno linoryty Rudolfa Rouska.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník