Otisky spisovatelů

Dne 17. ledna jsme si mohli připomenout 107. výročí narození jednoho z našich nevýznamnějších básníků, Jana Zahradníčka (1905–1960), literáta, který nebyl ochoten podřizovat se politické moci na úkor svého tvůrčího přesvědčení a jenž za své postoje také tvrdě zaplatil krutou perzekucí, která si vyžádala daň nejvyšší. V Brně si Zahradníčkův cenný odkaz uvědomují a čest mu skládají nejen formou zřizování památníků. Dvěma příklady za všechny mohou být pomníky v podobě volné sochy a pamětní desky, které se nacházejí v centru města. První z nich byl pod názvem Pocta Janu Zahradníčkovi založen na terasách pod Petrovem jako místo, jež má připomínat nejen Zahradníčka, ale také další oběti totalitního systému v letech 1948–1989. Tvoří jej kříž vztyčený z devíti vápencových balvanů, nazvaný Znamení, jehož autorem je sochař doslova s městem Brnem srostlý – Jan Šimek. Památník byl slavnostně odhalen v roce 1995, tedy při příležitosti 90. výročí spisovatelova na­­rození a 35. výročí jeho úmrtí. K soše dále přináležejí nápisové desky umístěné na vedlejší zdi, z nichž první nese básníkův vzkaz, úryvek z jeho básně Znamení moci: Pro katedrálnost věku / jejž vidím blížit se / pro dorozumění člověka s člověkem / a národa s národem / pro dorozumění s Bohem […]; na druhé desce pak stojí psáno: Město Brno obětem nesvobody. Prostranství, na němž je toto pietní zátiší umístěno, tvoří roh kamenné zdi ze 13. století a stěny s renesančním oknem. Vyvýšenina s křížem je dále osázena několika volně loženými kameny. Vedle Znamení vytvořil Jan Šimek pro Brno celou řadu dalších sochařských děl nacházejících se například v botanické zahradě Masarykovy univerzity, v Obřanech u řeky Svitavy, v Bystrci či v onkologickém ústavu na Žlutém kopci.

Další připomínkou Zahradníčkovy činnosti v Brně je pamětní deska, která byla osazena v roce 2000 na fasádě domu na Šilingrově náměstí, v němž mezi lety 1946–1948 působil jako šéfredaktor revue pro křesťanskou kulturu Akord. Pomník dala ve spolupráci s městem Brnem zřídit Společnost odkazu básníka J. Zahradníčka. Autorem je výtvarník proslulý především tvorbou uměleckých předmětů spojených s křesťanskou vírou, Otmar Oliva. Ten pojal poctu Zahradníčkovi jako vertikální bronzovou desku, jejímž středem probíhá reliéf s motivy listů, provazů a ostnatého drátu, který snad symbolizuje člověka spjatého s přírodou a jeho ztrátu svobody (stejných výtvarných prostředků použil sochař také na pamětní desce obětem komunismu ve Zlíně). Podobně jako Jan Šimek obohatil i Otmar Oliva město Brno o několik výtvarných prací, jakými jsou např. sada liturgického náčiní pro katedrálu sv. Petra a Pavla na Petrově či kašna v areálu kapucínského kláštera.

Vlaďka Kuchtová