Nechovat se barbarsky k formám minulým

9. 12. 2012

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., od roku 1994 působí na FF UK v Ústavu informačních studií a knihovnictví: od října 2002 do března 2012 byl jeho ředitelem, v současnosti tu vyučuje tematice online systémů a rešeršních metod. Je autorem mnoha odborných článků a publikací, v oblasti popularizační pak např. manuálu rychlého čtení Naučte se číst (Grada, 1992)

Rozhovor s odborníkem na IT by se přímo nabízelo udělat např. přes skype nebo chat (mimochodem byl by to vůbec první takový rozhovor v historii Tvaru), nakonec jsme však dali přednost osobnímu setkání v jedné kavárně. Fascinuje mě, že před nějakými dvaceti lety, tedy relativně nedávnou dobou, kterou ještě velmi dobře pamatujeme, možnost takovéto volby neexistovala, nepočítám-li telefon…

Fascinace, to podepisuji. Někdy o tom mluvím s nadšením, až by si někdo mohl pomyslet, že upřednostňuji takovýto styl komunikace, ale tak to není. Jsem jen fascinován další formou komunikace, která si skutečně bere z globalizace – v mnoha ohledech tolik kritizované – to nejlepší. Lidé, kteří by se v životě nepotkali a kteří by nesnadno komunikovali na dálku, nebo například lidé handicapovaní, ti všichni mají dnes obrovské možnosti vzájemně se dorozumívat díky síťovému prostředí a jeho technologickým možnostem. Tyto prostředky by však neměly být výhradním způsobem komunikace, ale pouhou podporou komunikace běžné, osobní, aby lidský kontakt nepřestal existovat, neboť nad něj není. Technizovaná doba kontakty lidí posunula trochu jinam, ale domnívám se, že je neomezila. Možná je v něčem dokonce prohloubila a rozšířila. Ale, bohudík i bohužel, zároveň i zrychlila. Což nevím, jestli je vždy dobře, ale je již trochu na nás, jak si to uzpůsobíme v životě a práci.


Podobně radikálně jako komunikační kanály se proměnil i váš domovský obor – knihovnictví. Zbylo z jeho staré, klasické podoby ještě vůbec něco?

Změnilo se určitě formou, také proto se studijní obor nazývá šířeji – informační studia a knihovnictví –, ale nemyslím si, že by se nějak výrazně měnil princip a poslání této profese: v knihovnictví jde stále o zprostředkování dokumentů a informací mezi vznikem díla, jeho vydáním a jeho uživatelem. Knihovník, jakožto informační pracovník, v současnosti musí zvládnout mnoho věcí, o kterých se minulým generacím ani nezdálo. V dobrém i zlém. Ve zlém, že už to není staré dobré a klidné knihovnictví, a v dobrém, že knihovny a knihovnictví jsou jedním z nejdůležitějších hybatelů informační společnosti a hodně ovlivňují obsah internetu. Většina knihovníků musí zvládat mnoho teorie z informační vědy a prakticky ovládat informační a komunikační technologie.

Aby člověk rozuměl dokumentové komunikaci v současném století, musí pochopit, jak probíhala ve stoletích minulých. Klasifikace znalostí a obsahu se stále děje klasickými metodami intelektuální činnosti; počítačové a elektronické systémy to určitě změnily, ale v zásadě ještě nejsme v situaci, že by tyto systémy byly ovládány dokonale například umělou inteligencí. Je tudíž stále nutný lidský vklad, ten je nenahraditelný. Přestože pracujeme s automatizovanou indexací obsahu, má i přes velké pokroky a nasazení své rezervy. Nové generace znalostních systémů a umělé inteligence se teprve přihlásí o slovo. Experimentů je hodně. I Google v současnosti experimentuje s nástroji umělé inteligence. Studenti oboru informačních studií a knihovnictví se učí metodologiím – a je to tak správné –, které staví na poznání minulých století, ale využívají k tomu formu nových médií a telekomunikačních a počítačových prostředků. Staré role knihovnických institucí a knihovníků přetrvávají, ale přibývá řada nových rolí, které jsou spjaty se směřováním k informační společnosti a vyžadují nároky na kvalifikaci a pochopení nových informačních potřeb uživatelů. Staré knihovnictví dává stále určitou jistotu, dbá na jakousi paměťovou funkci, dává nám pocity tradice a historie, ale třeba i vůni knih a dalších dokumentů. To nové, spjaté s elektronickým světem, však činí knihovnictví přitažlivějším zejména pro mladé lidi. Pro mladé duchem, abych byl přesný – neboť obdiv k technologiím, které dobře slouží lidem, je i mezi staršími. Knihovna a nové technologie jsou symbiotickým vztahem. Nevylučují se, doplňují a oslovují pestřejší uživatelskou a čtenářskou základnu. Ostatně knihovnictví bylo vždy spjaté s vývojem technologií, a teď je to vidět nejvíce. Je skutečně turbulentní čas změn digitálního věku…


Celý rozhovor lze číst ve
Tvaru č. 21/2012

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 30. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz