Jste ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze, jenž stojí za přípravami rumunské účasti na letošním Světě knihy. Na co všechno se mohou návštěvníci těšit?
Příprava probíhá intenzívně a úspěšně. Očekáváme účast významných osobností z bukurešťské Správy rumunských kulturních institutů a z rumunského ministerstva kultury. Jsou to instituce, které tradičně spolupořádají a koordinují rumunskou účast na veletrhu. Už nám potvrdili účast Jejich královské Výsosti, princezna Margareta Rumunská a kníže Radu Rumunský, kteří se osobně zúčastní prezentací svých knih Královská kuchařka, respektive Provisional Romania v rámci veletrhu. Účast potvrdili také významní rumunští spisovatelé Mircea Dinescu, Nicolae Prelipceanu, Gabriela Adameşteanová, Petru Cimpoeşu, Simona Popescová, Gabriel Chifu, Adina Rosettiová a Stefan Caraman. Součástí veletrhu bude i dílna knižních ilustrací pořádaná Veronicou Neacşovou a Mihaelou Paraschivovou z Klubu rumunských ilustrátorů. Důležitou událostí bude rovněž představení programů Národního knižního centra v Rumunsku (CENNAC) a grantů nabízených Rumunským kulturním institutem pro překládání a vydávání rumunské literatury. Prezentaci provede Mihaela Ghiţová, programová koordinátorka CENNAC. Jako vždycky, když jde o prezentaci rumunské literatury v Čechách a na Slovensku, se těšíme z výborné spolupráce s oddělením rumunských studií na FF UK a s českými překladateli z rumunské literatury. Rád bych touto cestou a v tomto ohledu poděkoval Jiřímu Felixovi, Libuši Valentové, Libuši Vajdové a Jiřímu Našincovi za jejich stálou pomoc a podporu.
Součástí rumunské prezentace na letošním veletrhu je celá řada přednášek a kulatých stolů, z nichž bych se zmínil alespoň o přednášce 130 let od zavedení studia rumunštiny na Univerzitě Karlově, jíž se zúčastní už zmínění čeští rumunisté, o přednášce Básník píše román, za účasti Simony Popescové a Gabriela Chifa, o rozhovoru Gabriely Adameşteanové s Jiřím Našincem o její knize Ztracené ráno či o přednášce Postkomunistické období reflektované v literatuře za přítomnosti autorů Petra Cimpoieşe a Ovidia Nimigeana, ale také o dílně Komiksová tvorba naživo s umělcem Alexandrem Ciubotariem. Zajímavým momentem v rámci rumunského programu je také scénické čtení z divadelní hry Stop the tempo Gianiny Cărbunariové v podání pražského divadla DivaDno. V neposlední řadě bych se rád zmínil o trhu starých tradičních řemesel, který se letos pořádá současně s veletrhem knih přímo na nádvoří Výstaviště a na němž vystoupí také folklorní Lidový soubor Augustina Beny z župy Alby. Čtenáře Tvaru na všechny programy srdečně zvu.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník