Patrik Linhart: Kafka v Siřemi

Pátrat po stopách Franze Kafky v Praze by bylo v dnešní době nanicovaté nošení sov do Athén nebo koček do Siřemi. Čirou náhodou se však mému příteli a spoluhráči z radikálního baletu Vyžvejklá Bambule a sběrateli účelových známek Radimu von Neuvirtovi dostala do sbírky poukázka v podobě mince na odběr 3/10 litru piva vyrobená pěstitelem chmele Franzem Makuschem z Zürau. Vyhledat v Googlu příslušnou obec, zjistit, že v Siřemi/Zürau pobýval Franz Kafka celých osm měsíců, a rozhodnout se tam vyrazit bylo otázkou několika minut. Hnacím motorem našeho poněkud fanfarónského počínání byl fakt, že Václav Havel a Miloš Forman Siřem na­vštívili už v 60. letech a v místní hospodě uvažovali o natočení filmu o Kafkově pobytu. Nedostali se však ani k napsání scénáře.   

Vyjeli jsme jednoho nezvykle chladného letního dne na Neuvirtově skútru italské výroby vybaveni fotografickým aparátem a videokamerou. Pomoc GPS jsme chladně odmítli a vzali s sebou Autoatlas ČSSR z roku 1978. Z Teplic je to do Siřemi 66 km (z Prahy 78 km) a cesta trvá cca hodinu a čtvrt. Za Bílinou prohlásil Neuvirt, že z něj zvolna opadá opilecká strnulost. Hned za Mostem, v Korozlukách, jsme zabloudili. Zastavili jsme na zastávce s tím, že vezmeme radu v autoatlasu. V řadě za sebou se zde tyčily značky tří dopravních společností. Jednou z nich byla firma Kavka. To byla bohužel jediná stopa na velmi dlouhou dobu. Město Žatec, které jsme měli podle autoatlasu projet, existovalo patrně v nějakém jiném vesmíru. Po třech hodinách jsme však triumfálně vjeli po okresní silnici zhruba V. třídy do zasněného údolí, které upomínalo spíše na lovecraftovský svět Hrůzy v Dunwichi než na kafkovsky krutopřísné Svatební přípravy na venkově. Dříve než vylíčím naše siřemské dojmy, pozorování a zážitky, zmíním se o zpáteční cestě. Snad to bude varováním pro všechny, kteří si usmyslí Siřem navštívit jinak než s firmou Kavka. Neuvirt před odjezdem řekl: „Pojedeme jinou cestou, ať je to dobrudružnější.“ Opáčil jsem, že stejnou cestou bychom netrefili, i kdybychom sebevíc chtěli. Když jsme cestou na Teplice minuli cedule s nápisem Okres Rakovník a Středočeský kraj, začal jsem do Neuvirta zuřivě bušit. Domů jsme dojeli zahaleni do cárů mlhy po obligátních třech hodinách. Maně se mi vybavil bloudící Lovec Gracchus.

[…]

Franz Kafka pobýval v Siřemi od září 1917 do dubna 1918. Do vesnice v chmelařském kraji ho pozvala jeho milovaná sestra Ottla krátce poté, co dostal první záchvat chrlení krve. Nepochybným výsledkem jeho pobytu jsou Siřemské aforismy vydané roku 1931 Maxem Brodem. Tyto záznamy jsou rázu metafysického, Kafka uvažuje o dobru a zlu, hříchu a naději. Zdá se, že vedle Ottly byla Kafkovi dalším blízkým druhem Schopenhauerova kniha Svět jako vůle a představa.

Část kafkologů rovněž nachází v Siřemi inspirační zdroje – především topografické – k románu Zámek (1922). Nasvědčuje tomu jak příjezdová cesta do vesnice s mostem přes říčku Blšanku a obludná silhouette mohutné sýpky vulgo zámku. V prostorách této sýpky se také odehrává letní festival Kafkova magická Siřem.

Mám za to, že inspiraci zde našel Kafka i k povídce Rána na vrata (1917). Kafka si totiž přátelům v dopisech stěžoval – mimo jiné –, že musí v selské jizbě sedět se dvěma uherskými vojáky. Tím se dostáváme k vý­čtu položek, které Kafkovi v Siřemi vadily: odporné jídlo, nesrozumitelná sudetská němčina sedláků, hra na piano v sousedství, kejhání domácí havěti, štěkot psů, pištění myší a konečně i samotné kočky, které ho měly zbavit myší. V našem mystifikačně dokumentárním podání jsme se zamysleli nad tím, kdo Kafku zbavil kočky, a dospěli jsme k závěru, že to mohl být jedině obludný myšáček v podání Václava Kahudy.

Celý článek Patrika Linharta o cestě do Siřemi si můžete přečíst v Tvaru č. 4/2013.