Zachraňte kulturu 2013

Projev Adama Borziče pronesený dne 14. února 2013 na demonstraci uspořádané iniciativou Zachraňte kulturu 2013

Dobré odpoledne, přátelé,

dovolte mi tuto demonstraci zahájit jednou zdánlivě, nebo chcete-li, částečně dobrou zprávou. Ministerstvo kultury ČR dnes na poslední chvíli oznámilo, že ve svém rozpočtu sehnalo finanční prostředky na živou kulturu v údajně loňské výši – a to z vlastních rezerv a díky opatřením, jež směřují k redukci úřadu. Původní rozpočet, který sestavil tým ministryně Aleny Hanákové v čele s ekonomickým náměstkem Martinem Sankotem, byl pro živou kulturu likvidační. Plánované snížení podpory živému umění o 50 % představovalo smutné vyvrcholení dlouholeté nekompetentní politiky ministerstva. Proti této likvidaci začali pod hlavičkou iniciativy Zachraňte kulturu 2013 razantně protestovat představitelé umělecké veřejnosti ze všech oblastí živého umění: z oblasti hudby, výtvarného umění, literatury, divadla a tance. Protest vznikl spontánně napříč Českou republikou. Je to historicky vůbec poprvé, kdy se všechny obory spojily a kdy koordinují své kroky, aby byl konečně vytvořen transparentní a funkční systém financování kulturních aktivit.

Ústupek ze strany ministerstva kultury je především zásluhou tohoto tlaku i spolupráce s odborníky z grantových komisí, kteří se na likvidaci odmítli podílet. Je to také zásluha vás všech, kteří jste dnes přišli s odhodláním živou kulturu podpořit. Chci vám poděkovat, že jste se dostavili a že vám osud kultury v naší zemi není lhostejný.

Nicméně, přátelé, řekněme jasně a zřetelně, že se s náhlým navýšením dotační částky nehodláme spokojit. Nenechme se oslnit loňskými sněhy, odmítněme polovičaté nekoncepční řešení! Již loňská úroveň podpory živé kultury totiž byla na hranici přežití. Mnohé umělecké projekty, uznávané na domácí i mezinárodní scéně, byly smrtelně ohroženy či dokonce úplně zanikly. A pokud přesto přežily, bylo to zásluhou obětavosti kulturních pracovníků. Ostatně vládou schválená Koncepce účinnější podpory umění počítala pro léta 2012–2013 s částkou ještě o dalších 40 % vyšší. Příslib současného navýšení navíc nezaručuje, že bude celá suma použita na granty, a že se tedy krizová situace vyřeší.

Ministerstvo kultury už několik let provozuje nesystémovou a netransparentní politiku. Řečeno s básníkem: je to taková průhledná neprůhlednost. Živá kultura je dlouhodobě zoufale podfinancována – v rozporu s koncepčními materiály ministerstva a v rozporu se schválenou vládní kulturní politikou. Zdá se, že řídící mechanismy jsou nastaveny tak, aby kulturu bylo možné pěkně zřídit, respektive definitivně vyřídit. Tomu je třeba říct hlasité: „Ne!“

Taková politika může být dílem projevem nekompetentnosti, dílem však i výrazem strachu, že živé umění obsahuje nebezpečnou třaskavou směs svobodného kritického myšlení a ducha. A dílem může být projevem tržního fundamentalismu neschopného zohlednit jiné statky nežli materiální. Ať tak či onak, je třeba dále bojovat, aby devastační trend, jehož projevem je systematicky klesající podpora živého umění, byl konečně zastaven. Náš protest, který je jen prvním z řady, má proto smysl, protože i přes onen dílčí ústupek nebyly naše požadavky splněny: 

–        I nadále žádáme zvýšení prostředků na kulturní aktivity a speciálně na granty, a to na úroveň roku 2008.

–        Žádáme audit projektů navázaných na dotace Evropské unie, neboť jsou ministerstvem využívány jako argument pro současné likvidační snižování dotací na živou kulturu.

–        Žádáme, aby se ministerstvo kultury drželo vlastních strategických materiálů, konkrétně Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013.

–        Žádáme otevřenou a kontinuální komunikaci s ministerstvem kultury.

Závěrem mi dovolte dvě poznámky. Bylo by od nás sebestředné, kdybychom se domnívali, že chybná a nekompetentní škrtací politika devastuje pouze kulturu. Vláda jedná necitlivě rovněž v oblastech vědy a výzkumu, školství, zdravotnictví nebo v sociální sféře. Všem, kteří jsou postiženi touto politikou, bych tímto rád vyjádřil naši solidaritu. A současně vyzývám veřejnost k solidaritě s naším úsilím, protože živá kultura je veřejným statkem. Skončila doba, kdy jsme si my, umělci a kulturní pracovníci, mohli dovolit naivní apolitické snílkovství. Události kolem rozpočtu ministerstva kultury jasně ukázaly, že je načase bojovat za to, aby se téma živé kultury stalo součástí veřejné diskuse o směřování celé naší společnosti. Musíme se zasadit o to, aby kultura získala ve společnosti místo, které jí přirozeně náleží. Bez živé kultury se demokratická společnost neobejde.

Vytrvejme v našem zápase, jinak nám jediná živá kultura zbude v jogurtech!

Ještě jednou vám děkuji, že jste dnes přišli!