Ovenka
Tam za lesem
na louce uprostřed nádherné sídelní kaše
pase se Ovenka
tiše a skromně, plaše
duhově nesmělá
pevná však v kramflecích
je solí země zmítané vichrem pochyb
Ovenka, kterou miluji
všichni ji milují, ach, všichni do jedného
i hráči softbalu, a to už je co říct
jest ona symbolem, orlicí zeměplazů
obětním beránkem, krvavým kindžálem
Ovenka nám vším se podobá
národe, ROUDO HRODNÁ!
u ní se shromáždi, vzepři ji pocelem
Ovenka našich předků a skvostných zadků našich
všech našich věrně rozkopaných práv
klenot tvé koruny, ba koruna již sama
Ovenka planoucí, plamenná, pošahaná
nám zahynouti nedá
ba ani zalknouti
až kohout promluví
stát při nás bude pevně
kol ní se semkněme!
jí lopuch žněme chvatem
je prutem svatým v nás
Ovenka jinotajná
v ní síla hooligans
v ní píseň vaculíka
(ach, horror vaculik
horroris causa klatý!)
zástupy zpěvnatých valí se kamenem
tu kníže úsměvem na bok se obrací
KNÍŽE MÁ K LIDU BLÍŽE1
ach, KNÍŽE DOBŘE LÍŽE
Ovenku objímá, a živí život snu
potí se, Mápotíže
ach, kníže dobře ví, že
Ovenka lanýž chudiny
Ovenka bůh
a hroznýš jediný
před vlkem panterem jantrou nás ochrání
před psychopatem lůzy
ach kníže kaní, že
ach, kníže...
ZPEKLAHRŮZY!
Zdvihnout Zemandle
Teď zlobr gargantua přichází
blíží se krokem vratkým, dionýským
ztěžklá je noha, potácí se, padá
a v křeslo kávy pávem usedá
V kalhotách reformních
obžerné mydlí schody
dranžírák v pravici třímá
předsedu vlády mé, nečestné, na kusy krájí ruče
zrádce a zplozence kupředu! levou! zas
na chleba namázne a chrupem zkaženým
uhryzne sousta dvě
zmýlená neplatí
vymačká šťávičku z úhledných kostýmků
jež v dětském koutku uchvátil a zprznil
a strašná ústa krvavým chlístem svlaží
(Ach, karolíno, paní útlá
zahoďte přece vychcanou už tašku
křivě ji strejdům, křivě držíte
vraťte se na svá batolecí hřiště
nasupte v čele bábovek, a trapem!)
Ach, ano, jsou to lži, podvody
podpásovky
správně to říkala ta pani po pás od dolů
němec a sudeťák teď v šiku zpuchřelém
šturmují vyšehrad!
že prý se posral posselt2
a že to pravda není
posral se ňákej jinej, blbej rakušák
zachvátí-li tě, zahyneš, ach, vole
na to se napijem!
když lukojl, tak do huby!
likérka drak nám vlije do žil sílu
dští gargantua oheň, kouř a... čmíru!
Ach, ano! – totiž... NE!
vždyť to je POLITIKA!
to účel, milé děti malé, maličké
to účel světí prostředky
prostředky světí účel
až usvěceny budou k smrti
snad víc než celej jezovita kardinál
než papež bordžija, co chodí televizí
nahej a šuká baby jako zjednanej
že chlap se nestydí
nohy mu líže makjaveli
a hrdé, rovné bohu, kníže erbovní
jež službu VLASTI dědičným lénem vzalo?
pokryto boláky šípkové růženky
na práci podlou krutého správce najme
takovej brejlatej, prej chemik původem
zle astigmatický má zrak
facka mu kouká z každýho voka jinam
jen počkej, zajíci!
prostředník už se chámem topoří
do sítě investigativní žene tě, honí autobus
zlotřilý agent studentů
...nějakej kotěnočkin3
A tak se, milé děti, ptejte, umřela
pošla ptáčátka na záštipcích?
Kdo světit bude účel?
Kdo jiný, nežli samy prostředky!
říhne si gargantua
ba, hlahol mohutný od jeho zádě zazní!
nekrásný narcis-lidožrout
mandle vám zdvihne, zlověstní vy ptáci!
Špinavý zlobr na špinavou práci!
1 „Kníže má k lidu blíže“, refrén pornografické písně, již na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga zapěli Wlastenci, pěvecká divize českého PEN klubu, v nepřehlédnutelném čele se zasloužilým (bez ironie!) literárním aktivistou, dnes konzervatošafným fejetonistou humanitním a národně-zlobně kanonizovaným mudrcem Ludvíkem Vaculíkem.
2 Bernd Posselt (1956), německý politik (Bavorsko, CSU), novinář a mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny. Vítězný kandidát ve volbách na prezidenta republiky ČR (2013) Miloš Zeman mu chybně přiřkl difamační výrok o podpoře protikandidáta K. Schwarzenberga. Tuto informaci z Britských listů popletl i ve svém následném dementi: výrok nepronesl „mluvčí rakouského landsmanšaftu“, ale poslanec rakouské lidové strany ÖVP a její mluvčí pro otázky „vyhnání“ Michael Hammer.
3 Vjačeslav Michajlovič Kotěnočkin (1927–2000), sovětský filmový režisér, autor populárního kresleného TV seriálu Jen počkej, zajíci! (1969–1993). Seriál se všude nesetkával s nadšením. V Gruzii proti ztvárnění vlka protestovali, protože vlk je zde národním symbolem a jeho podoba v kresleném filmu byla považována za výsměch. (zdroj: wikipedie.cz)
Z rukopisné sbírky Ach! (angažovaná poesie, A. D. 2013), připravuje k vydání Nakladatelství Petr Štengl
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník