editorial Adama Borziče

Milí čtenáři Tvaru, 

před každým šéfredaktorem se čas od času vynoří nemilé dilema, zda nějaký text otisknout, či nikoli. A není na tom nic divného. Zakládá ho obvykle celá škála víceznačných motivů a otázek. Stalo se tak i mně. Na třetí straně tohoto čísla Tvaru naleznete jako už tradičně dvě recenze – tentokrát na antologii Sta nejlepších českých básní 2012, jejíž editorkou je Simona Martínková-Racková. Mé pochybnosti se týkaly první recenze z pera Jakuba Chrobáka. Tento text drtivý svým obsahem i dikcí ústí do několika – mému cítění – velmi nesympatických vět. Nejen nad jeho formou se mi vznáší otazníky; myslím, že je k editorce antologie nespravedlivý a místy balancuje za hranicí dobrého vkusu. Chrobákova recenze argumentaci nepostrádá, žel nakonec vyznívá urážlivě a z jejího závěru vane sexistický odér. Pravda, neřídíme se v Tvaru otrocky politickou korektností, leč recenze je poněkud jiný žánr než satira. Proč jsem tedy nakonec k otištění textu svolil? Tuším, že Jakub Chrobák napsal svůj text záměrně v nekorektním duchu a že svojí provokativní modulací touží vyvolat diskusi – lidově řečeno jde se svojí kůží na trh. Jaký je skutečný záměr téhle střely? Nejsem si jistý. Jisté je jen to, že je to text živý, napsaný z vášnivé, a přece promyšlené pozice. Se Simonou Martínkovou-Rackovou sdílím víru v poezii, ale ani víra a láska nesmí rezignovat na přísná rozlišovací kritéria.

Když už jsme u kontroverzí, nelze pominout případ profesury Martina C. Putny. Je zbytečné tuhle neuvěřitelnost nějak podrobně popisovat a komentovat, bylo o ní už napsáno mnohé. Ovšem souhlasím s Milenou Bartlovou, že i když prezident zřejmě nakonec Putnovu profesuru podepíše, tato kauza by zapadnout neměla. Miloš Zeman vytáhl roztodivnou kartu, kterou bychom mu měli razantně vrátit nazpět. Nelze nereagovat na pokus zasahovat do akademických svobod a je třeba odmítnout i Zemanovo trapné zdůvodnění, jež rozvířilo bahno homofobních předsudků (to druhé je u politika, který se označuje za levicového, zvlášť šokující). Ať už se prezident Putnovi mstí za jeho veřejné angažmá v prezidentské kampani, nebo se pokouší zalíbit katolické ultrapravici, nebo se jedná o nepromyšlený výstřelek vyvěrající z opojení mocí, jde o vážné narušení liberálního konsensu naší společnosti.

Přeji Vám hloubavou četbu našeho haiku čísla!

Adam Borzič