editorial Adama Borziče

Milí čtenáři Tvaru, 

patnácté číslo našeho obtýdeníku jsme se rozhodli věnovat slovinské literatuře. Vznikalo během stěhování naší redakce, a to pod taktovkou Michala Škrabala, který číslo připravil spolu s několika slovenisty.

Středem je tentokrát exkluzivní rozhovor se spisovatelem a esejistou Borisem Pahorem, jemuž bylo letos v srpnu neskutečných sto let. Opožděně mu tímto gratulujeme! Muži, který je i přes svůj pokročilý věk v neuvěřitelné intelektuální kondici, se sluší naslouchat už jen proto, že se v něm ztělesňují dějiny. Pahor na vlastní kůži zažil nacistický lágr. V rozhovoru, který připravil Radek Novák, mimo jiné říká: „Tam, kde doutná touha po moci, může přijít člověk, který se zmocní vlády a přesvědčí národ, že jedná správně. A taková hnutí se všude okolo nás v Evropě stále objevují. V Maďarsku, v Itálii a co já vím kde všude. Například Berlusconi se nechal slyšet, že koncentrační tábory, které zřizovali Italové, byly rekreační zařízení. To je prostě neofašismus…“

Při pozorování atmosféry (nejen) v naší zemičce se těžko bráním pocitům, že neofašismus je ve vzduchu. Autoritářským tendencím nahrává politická i sociální nestabilita a její první příchutě už okoušíme: růst rasismu, xenofobie, nesnášenlivosti vůči nositelům odlišných postojů, verbální agresivitu. Liberální konzensus se otřásá v základech a je opravdu ve hvězdách, co z něj přežije. Po dvaceti letech demokracie cítíme namnoze hořkou pachuť. O tom, že zklamání z vývoje zasahuje i další postkomunistické země, svědčí i esej O dvacet let později dalšího slavného slovinského autora, básníka a brilantního esejisty Aleše Debeljaka v překladu Aleše Kozára. Je mi sympatické, že ve Slovinsku se autoři vyjadřují ke společnosti a reflektují dobu, aniž by nutně museli zapadat do nějakých škatulek. Je to výraz duchovní zralosti. 

A protože si paměť a Slovinsko daly v našem periodiku dostaveníčko, do třetice Vás chci upozornit na dvě připomenutí osobnosti legendárního slovenisty Františka Benharta z pera Vladimíra Novotného a Aleše Kozára v rubrice Vzpomínka.

Když jsme u paměti, rád bych také nasměřoval Vaši pozornost k cyklu svérázných interpretací Slávy dcery, který jsme zahájili v minulém čísle a jejichž autorem je Martin C. Putna.

Přeji inspirativní četbu!
 

Adam Borzič