Barbara Korunová: Monology

17. 9. 2013

Bezejmenná žena, Noemova žena, po potopě světa

 

Už měsíce, roky tady trčím, v podpalubí.

Ze soucitu jsem se spustila dolů ke kňučícím

zvířatům. Tma, vlhko a zatuchlo. Nesnesitelný

smrad. Krokodýli otevírají své zubaté chřtány,

hadi syčí, lvi řvou hlady,

nad tím vším neklidné bubny sloní váhy.

 

Nejprve jsem se bála tmy a zvuků,

nepochopitelného hemžení tvorů, které nevidím,

sotva tuším – pavouků, myší, stonožek, štírů.

Velké i malé, vše se pohybuje přízračnými

ladnými pohyby jako v neviditelné vodě, temné

a nevědomé. Stali jsme se jedním, pocítila jsem

naše společné bytí, teplé, vlhké a zatuchlé.

 

40 dní, 40 let. Zestárli jsme, utišili

svůj smutek, svůj hlad. Tady dole Bůh není.

V bezpečí teplých výparů čekáme na vousatou tvář

někoho, kdo plní Boží přikázání.

 

Slyším hluk: Noe vypouští zvířata na pevninu.

Přitisknu obličej ke škvíře mezi vraty

a zalije mne světlo, na které jsem už zapomněla.

 

Až můj muž, který zapomněl na mne, otevře vrata,

k hrudi plné větru a slunce

mu vyrazí stádo zvířat –

mnohoocasé tělo s tisícem blýskajících se očí,

co sebou škubne při každém šelestu. Jako první – já.

 

 

 

 

Monika Lewinská, mladá dobrovolnice v prezidentské kampani

Washington, USA, 20. století

 

Váš vážený pták, pane prezidente,

je majestátní. Odpusťte, ale chápejte,

dotýkám se svaté síly své vlasti,

nejlepší a nejdůležitější na světě.

Maminka mi už ve školce říkávala:

Moniko, ty ses narodila pro velké věci!

 

Odpusťte, je tak krásný! Mocný, ohromný,

divoce se vzpíná, tepající moc!

Jemná kůžička, tak se chvěje, tak zranitelný

ve své síle... Prsa se mi dmou

vlasteneckým žárem a pnou se:

dala bych svůj život, abych ho zachránila, spasila!

 

Chce se mi plakat.

Jako když můj první školní den vztyčovali

americkou vlajku. Všechno, co bylo, smutná maminka,

to, že nás táta opustil a že mi na dvorku nešlo

skákání přes švihadlo, všechno mizelo a rozplývalo se

v překrásné vizi: sloužit Bohu a vlasti!

Bohu, který nás vyvolil jako

hlasatele svého poselství:

všeobjímající lásky. Nás, mladé Američany,

a vás, našeho otcovského vůdce.

 

Ach, konečně se naplňují mé dívčí sny,

to, pro co jsem se narodila,

když jsem na desky svých školních sešitů

tužkou na oči psala:

Ameriko, já tě pozvednu!

 


Ze slovinštiny přeložila Hana Mžourková. Další dvě básně B. Korunové otiskl Tvar č. 15/2013
 

Barbara Korunová se narodila roku 1963 v Lublani, vystudovala slovenistiku a srovnávací literaturu, učila na gymnáziu a poté pracovala jako dramaturgyně ve slovinských divadlech. V současné době se věnuje pouze literatuře. Její básně byly přeloženy do 21 jazyků, zařazeny do více než 40 světových antologií. O překládání její poezie vyšla kniha Songs of Earth and Light (spolu s Theem Dor­ganem, 2005).
Vydala čtyři básnické sbírky: Ostrina miline (Ostří jemnosti, 1999), Zapiski iz podmizja (Zápisky zpod stolu, 2003, 2006), Razpoke (Pukliny, 2004); ukázky pocházejí z její zatím poslední básnické sbírky Pridem takoj (Přijdu hned, 2011), z prostředního cyklu básní nazvaného Monology. Za tuto sbírku obdržela prestižní slovinskou cenu (Veronikina nagrada) za nejlepší básnickou sbírku roku 2011.

 
Barbara Korunová, foto Tone Stojko
 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 31. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz