Vzpomínky na budoucnost – obsaď a žij!

V sobotu 31. srpna, dvacet let od obsazení legendárního squatu Ladronka, probíhá v Praze pod názvem Vzpomínky na budoucnost – Obsaď a žij! squatterská slavnost. Odehraje se v deseti dlouhodobě prázdných chátrajících domech, které budou alespoň na tento den oživeny výstavami, koncerty, performancemi, lidovými jídelnami, kavárnami, bary a dalšími spontánními aktivitami veřejné pospolitosti. Deset chátrajících či jinak devastovaných domů po celé Praze bylo vybráno jako deset příkladů nesmyslnosti a neudržitelnosti současného stavu bytové politiky a trhu s nemovitostmi obecně. Proto současně s jejich obsazením a oživením zveřejnily zúčastněné kolektivy k dnešní akci prohlášení dostupné na webových stránkách vzpominkynabudoucnost.squat.net

(Z tiskové zprávy organizátorů akce)

Chátrající kusy městské zástavby jsou často vlastněny neprůhlednými firmami, osobami s cizí státní příslušností, akciovými společnostmi se sídly v daňových rájích nebo se čeká, až prostě spadnou a místo nich se postaví nový dům s větší kapacitou. A stát se často neumí nebo nechce o tyto domy postarat. Majitel objekty uzavřel, jsou mrtvé a nevyužité, s přibývajícím časem se stávají rizikovým faktorem pro chodce i okolní infrastrukturu, ulici i pro funkční domy v bezprostřední blízkosti.

Cílem akce v tomto domě bylo prostřednictvím výtvarných zásahů do jeho nefunkčního a neobydleného interiéru upozornit na nevyužitý potenciál opuštěných budov. Squatteři, tak často kamenovaní za narušování cizího majetku, jsou, pokud se podíváme na příklady z jiných evropských zemí, často tou sociální skupinou, která opuštěný objekt zachrání. Zabrání objektu ale není pouze záchranou stavby, mnohdy bývá příslibem aktivizování celé přilehlé oblasti. Z domů obsazených squattery se často stávají centra alternativní kulturní sféry. Dům donedávna zapomenutý tak generuje program, který může být přínosný nejen pro squatterskou komunitu, ale i pro rozvoj okolí. V tomto domě jste měli možnost seznámit se s výtvarnými díly, která vznikla v souladu s étosem a inspirativností squattingu. Naším cílem bylo ukázat, že squatting je kulturně i sociálně přínosná cesta, která zachraňuje a zabydluje domy a vytváří v nich kvalitní kulturní program. Naše skupina čítala 11 umělců (Nová věčnost, Pravá radost, Petr Krátký a Martin Hrubý, Marie Hladíková, Markéta Horáková, Ondřej Čech, Milan Mikuláštík, Aleš Čermák). Chtěli jsme pracovat s domem jako s objektem, včetně úklidu a kultivace místa. Plánem bylo maximální využití prostředků domu a vytvoření jedné velké radikální site-specific instalace.

Vzhledem ke značným komplikacím, časovým i organizačním, které náhodně a naprosto nevyzpytatelně destruovaly plán, jsme se rozhodli vytvořit (pod tíživým časovým limitem devadesáti minut) galerii v jedné bytové buňce. V rozsahu dvou kilometrů na frekvenci 107,00 FM bylo možné naladit parazitní rádio AB-freeradio, které deklamovalo prohlášení akce Vzpomínky na budoucnost. Náhodní kolemjdoucí mohli poslouchat přímo z otevřeného auta na parkovišti před domem. Prostor galerie byl natáčen webkamerou a následně streamován na stránky. Tato technologie rovněž posloužila k záznamu policejního zásahu.

V 15.30 vyvěsily všechny obsazené budovy transparenty a zpřístupnily prostory veřejnosti. Každý dům vytvořil svůj vlastní program; my jsme otevřeli galerii. V průběhu odpoledne a večera přicházely jednotlivé skupiny, jejichž domy byly uzavřeny. Melancholicky romantický dvůr posloužil několika koncertům a debatám. Večer se dům zaplnil a začal nejlepší večírek na konci léta.

Klidné nedělní odpoledne vyplašila policejní intervence: dům – a polovina Pohořelce k tomu – byl ohraničen červenobílou páskou. Ve tři hodiny odpoledne těžkooděná moc zahájila zásah proti 27 lidem uvnitř budovy.

Helena Sequens