z básnické tvorby Reinera Kunzeho

KOLONÁDNÍ KONCERT

Vrabci uvřískán,

tón po tónu sezobán, se povznese

valčík

Nesmrtelně skřípe pod podrážkami,

Modrý Dunaj pln písku

Žluč tančí na kamenech

VES NA MORAVĚ

Pět let se nikdo neženil

v Touboři nikdo

nezemřel dítě

se tu nenarodilo

Bezhlesně kvete na svahu

čekanka

FILOZOFIE

Snášíme poledne,

kdy kamenný zákon břehů

nechá vládnout trávu shovívavě

Vlhkost skalisek a slunečná kropenka,

jež vypadává z listoví,

jsou mloci,

co na našich nahých zádech leží

a civí.

Vodní tráva mlčí

nesčetnými květy.

Soused zbíjí kol slovíčka „můj“

před jahodami plot

U Dyje, říkáš, se tě zmocňuje

„nedefinovatelná touha“

Pojd’me do řeky

touhu definovat

DĚTSKÁ KRESBA

Nakreslila jsi čtverec,

na něj trojúhelník,

na to (po straně) dvě čárky s kouřem –

hotov byl

DŮM

Člověk ani neuvěří,

co vše

není zapotřebí

BRÂNCUŞI: POLIBEK.

NÁHROBNÍ SOCHA

NA HŘBITOVĚ MONTPARNASSE

Jakoby zabloudili

mezi ty tvrze hrobů

a hřbitov je svou poslední zdí

na útěku zadržel,

aby měl konečně dva

živé
 

PRCHAJE PŘED LITERÁRNÍM RUCHEM

Oni nestojí o tvůj let, chtějí

tvá pera

PO CEMBALOVÉM KONCERTĚ

Sluch

jemným stříbrem protkaný

které časem zčerná

Jednoho dne  se ovšem

duše na křehounkém místě

neprotrhne

Z němčiny přeložil Jan Kühmeier. Další Kunzeho básně i ukázku z jeho prózy Die wunderbaren Jahre (Báječná léta) najdete v Tvaru 16/2013.