Kámen do sbírky Pana Greatmana

17. 10. 2013

recenze Dariny Alster na výstavu Aspekty Velkého Muže Radima Labudy, slovenského umělce žijícího v Praze


„Když se vůle zastaví a zeptá se proč? Tak se vůle zastaví a neudělá nic.“ Aleister Crowley

Jednotlivé aspekty Pana Greatmana jsou na výstavě ilustrovány textem a videem. Je na divákovi, zda dává přednost poslechu textu, či jeho četbě. Může volit, který video-obraz bude při poslechu sledovat. Má na výběr z mnoha verzí celkového příběhu. Videoobrazy běží ve smyčkách. Při pozornějším sledování divák zjistí drobné odchylky v opakování a začne odhalovat jemnou pavučinu vnitřních vztahů mezi obrazy. Vlákna vztahů jsou tak jemná, že zároveň existují i neexistují, místy se propojují do příběhu, nebo se navzájem zcela vylučují. U některých má divák pocit, že si je vymyslel, u některých si je tím jistý.

Hlavním hrdinou tohoto příběhu není ani Pan Greatman, ani bezruký byznysmen, ale divák, který se sám nachází mezi těmito dvěma póly. V podstatě je procházka Labudou zkonstruovaným výstavním prostorem procházkou uvnitř hlavy, kde se nalézají jednotlivé paměťové stopy, jež spolu vzájemně souvisí i nesouvisí, podobně jako tomu bylo ve filmu V kůži Johna Malkoviche režiséra Charlieho Kaufmanna. Příběh-portrét osobnosti Mr. Greatmana se odvíjí podle úsudku každého jednotlivého pozorovatele.

Bezruký byznysmen s prázdným výrazem ve tváři zcela bez vůle stojí tupě v zahradě. V dobře padnoucím tvídovém obleku se podobá ze všeho nejvíc strašákovi v zelí. Zvuková stopa videa kontrastuje s dramaticky povzbudivou znělkou bankovních zpráv a deklamující hlasatel nenechává nikoho na pochybách, že se právě v této chvíli na poli světové ekonomiky odehrává cosi mimořádného.

Great Man s plynovou maskou prochází nekonečnou industriální chodbou. Rázná chůze vyjadřuje chladnou nadřazenost diktátora. Jeho ztělesnění tepající mužné vůle působí až děsivě.

Smyčky videí v kombinaci s textem plodí samy od sebe iluzivní obrazy. Vedle strašáka v zahradě se na zlomek vteřiny objeví malá holčička. Zdála se mi, nebo tam opravdu byla? Je dcerou bezrukého byznysmena? Neustálým opakováním smyček dochází k videohypnóze a následným vizím.

V jednu chvíli vítězoslavně odhalím, že Mr. Greatman a bezruký byznysmen jsou jedna a tatáž osoba. Byznysmena totiž z omdlení probere jeho vlastní firemní soukolí, jehož oživující silou jsou nezdolní zaměstnanci. Teprve v interakci s nimi se stává oním mužem vůle – Great Manem.

Šéf nadnárodní korporace ožije teprve ve chvíli, když se na scéně objeví trojjediná sekretářka: dvě identické blondýny s rozhodnou tmavovláskou uprostřed. Duo blondýn, připomínající dvě Laury Palmerové z filmu Modrý samet Davida Lynche, přinášejí byznysmenovi exkluzivní protézy rukou. Rituální výjev se odehrává pod manažerskou taktovkou sebevědomé brunety. Bruneta má jméno a tím i osobnost: Beatrix Almond Parker. Dokonalost Beatrix je podezřele nelidská, připomíná břitvačku Molly z Gibsonova Neuromancera. Molly Millions aka agentka Kolodnyová měla v očích voperované čočky a místo nehtů vysouvací nože. Neustálým polohlasným opakováním firemních manter se Beatrix Almond Parker udržuje v náboženském vytržení kyborga. Není jasné, zda jím nebyla od začátku. Dosahuje vysokého postavení právě díky vlastnímu nasazení pro firemní zájmy. Nemá v mysli nic jiného než firemní klíčová slova, mentální otrokyně klíčových slov…

Profesionální hlasatelé a hlasatelky, kteří v různých částech výstavního prostoru popisují aspekty Pana Greatmana připomínají hlasy paralelního dění v hlavě schizofrenika. Tvrdošíjně racionální forma nadvlády firemní prosperity je prosakována a postupně nepozorovaně ovládána kolektivním nevědomím.

Texty, jež jsou obsahem těchto vyprávění, pocházejí z několika zdrojů. Obraz Greatmana vytvořil vedle autora výstavy Radima Labudy také jeho dlouholetý přítel Tomáš Řezba a kurátorka výstavy Markéta Stará. Jednotlivé popisy se rozcházejí spolu s osobními pocity autorů, čímž se tito vypravěči - tvůrci příběhu Mr. Greatmana řadí k divákům - pozorovatelům archetypu. Jsem si jistá, že každý návštěvník výstavy odchází s jiným obrazem Pana Greatmana. Skrze takto kolektivně modelovanou postmoderně fraktalizovanou postavu Great Mana promlouvá k divákovi kolektivní nevědomí jako mocné orákulum. V prostoru výstavy, čímsi mozku, se každý sám za sebe utkává s mocným archetypem, jakousi scifi verzí tarotového Císaře, jehož upadající forma zrcadlí dnešní ekonomickou krizi a bezhlavou mašinerii nadnárodních korporátních společností. Tento archetyp existuje i neexistuje v několika paralelních verzích, což je charakteristický rys hrdinů dnešní doby.

Bezruký byznysmen má i nemá ruce, dvě blondýny k němu promlouvají bez hlasu, ale jejich řeč je vlídná a jemná. Muž s plynovou maskou rozhodně ruce nepostrádá. Pokud on sám není Mr. Greatman, tak Great Man zcela určitě kráčí po jeho boku rovněž v černé plynové masce po identické zavěšené lávce nad tovární halou proměněnou ve skleník.

Beatrix namísto růžence otáčí propiskou v ruce, nepromarní ani minutu života, je dokonale automatizovaná, nikdy nepřestává drmolit: „Outsourcing supply chain. Service delivery. Identity management. Corporate responsibility...“

V čajové místnosti se setkáváme se zdánlivě mírnější podobou Pana Greatmana. Ve volných chvílích se Velký muž věnuje čajovým obřadům a sestavování dokonalé minimalistické japonizující ikebany, které vévodí jediná kala. Ikebana je prostředím, kde Velký muž šlechtí nový druh myšek. Stává se poklidným myším Bohem, Demiurgem světa ikebany, sestavené na základě I-Tingu. Pobaveně medituje o své stvořitelské roli a o Bohyni Matce i děvce s odhalenými prsy hojnosti. Sám si není zcela jistý, zda pro své myšky představuje Demiurga či spíše onu mateřskou vyživující Bohyni.

Jednu stěnu výstavy pokrývají Metatronské variace série vektorové grafiky. Nekonečné geometrické varianty šestiúhelníkových obrazců mají magický nádech, ale chybí jim záměr. Jsou pokřiveným otiskem stopy pátého Archanděla v korporátní psychedelii. Tento způsob tvorby dovede vytvářet další a další drobně pozměněné verze téhož výrobku, čímž vzniká dojem inovace, aniž by zde byla patrná snaha zasáhnout podstatu tvorbou něčeho skutečně významného. Skutečná změna v systému totiž nahání hrůzu a proto je nevyhnutelná. Stvořitelský odkaz bez cíle je parodií rozpadajícího se korporátního myšlení.

Zapomněla jsem dodat, že bezruký byznysmen sbírá různé druhy kamenů. V závěru/začátku vše ukončuje/začíná na pozadí nejmenované ekologické katastrofy škrtnutím z kuchyňského plynového zapalovače s oranžovou rukojetí, vyjmutého z krabice s černým kruhovým logem Greatman Enterprises.

Jedna otázka zůstala nevyřčená: V čí hlavě jsme se to vlastně ocitli? Čí mozek jsme to navštívili?

Radim Labuda v katalogu výstavy hovoří o muži, který je skutečným protikladem Greatmana. Na samotné výstavě není o něm ani zmínka, a jako takový zůstává pro diváka nepostřehnutelný. Při bližším soustředění je ale jeho přítomnost vše obklopující jako trhlina v Matrixu, uvnitř které se příběh nepříběh odehrává. Všechny prvky systému nesou logiku jeho neuronových spojů. Nepolapitelný hrdina se jmenuje Travelling Salesman. Jde pravděpodobně o osobní alter ego autora výstavy Radíma Labudy.

Moje analýza Labudovy výstavy Aspekty Great Mana je jen jednou z mnoha možných verzí interpretace. Jakékoliv reklamace jsou dalšími interpretačními verzemi a jako na takové na ně nebude brán zřetel dříve ani později.

 

Darina Alster
 

 

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 31. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz