Hastrman
Čekám na nábřeží. Přesně v půl. Walk on the wild side. Prsty svírám zábradlí. Pode mou to naše rio grande. Temně hučí. Vpíjí svit lamp, světla reflektorů, barvy semaforu. Utopenejch voči. Zhasněte ty lampiony! Chci vidět tmu. Nepřišel. You’re so vicious! Za zády doznívají kroky nočních chodců. Just a perfect day! Propadám se do tmy. Aaaaaaaaaaaaa! Bylo tu však něco... Drkotám zuby. Sakra! ...stín jako šibenice trčí. Někdy i stéblo je záchranný pás... Mám husí kůži. A nehty promodralé. Přede mnou ční obří prst. Velebně fialový. Prostředník vztyčený k nebi. Podivně dlouhý. Krabatý. Vltavský tůně jsou hluboký. Kdo se však skrývá pod hladinou? Cestou do západočeských lázní se pod Střeleckým ostrovem zasekl Havlovický vodník s revmatickou horečkou? Nebo tu bere Priessnitzovu koupel rachetický obr z hraničních hor?
Umění ve veřejném prostoru má být přístupné každému. Pádné a zřetelné. Aktuální. Angažované! David Černý je umělec. Tereza Stejskalová (A2larm č. 10/2013) píše, že nejlepší umělec své generace. Neuvědomělý. Vyjadřuje se jasně a univerzálně. Minimálně deset let. V roce 2003 se tričko se vztyčeným prostředníkem z jeho dílny zaskvělo na hrudi Keitha Richardse. Krom světové performance a živé zvukové kulisy Rolling Stones měla rudá pěst se ztepilým prostředníkem ještě jinou přidanou hodnotu: ostny. Fuck off KSČM! Kolik že tu petici tehdy podepsalo lidí? A kolik voličů se letos čertů nebálo? Volit se učíme hned, jak ovládneme dotykový display. I volby jsou jen reality show. Kdo to rozezná v přímém přenosu? Nevolíte ideu, nevolíte program. Volíte superstar! Ne ladajakou. Podívejte se do zrcadla, musí být jako vy. Vy všichni. V záři reflektorů. Kde ji najít v tekutých časech? Mezi hastrmany? Na pentle se dívka těžko chytí... Strategie je třeba! Zkus nabídnout víc než vodu k pití. Třeba koblihu! Nevolte pro, volte proti! Strach je ten největší motor. Stmeluje. I ty, kteří jinak nemají nic, co by je spojovalo. A nejslabší má padáka.
Jsou gesta, kterým rozumí každý. A gesta, o kterých jsou všichni přesvědčeni, že jsou namířena jinam. Jen ne proti vám. Vražte do té ruky mávátko. Sama si mezi proudy najde správný směr – a bude: Mávat, mávat, mávat!
Vaše Melissa Pink
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník