Lektorka poezie Renata Bulvová

Hostem Josefa Straky, básníka a pořadatele kulturních akcí v Domě čtení, se ve čtvrtek 21. března stala básnířka Renata Bulvová. Večer s názvem Lekce z poezie se konal ku příležitosti Světového dne poezie, jenž se od roku 1999 slaví pod patronátem UNESCO. Renata Bulvová koncipovala celý večer jako příležitost pro ty, kteří se dosud s poezií příliš nesetkávali, aby tak učinili právě nyní. Její pedagogická praxe a rétorické schopnosti proměnily přednes básní v poutavou exkurzi do tajů poezie pro laiky.

Básně, uváděné místy hrou na flétnu a zpěvem, se lišily diametrálně geografickým i časovým zařazením – postupně zazněly verše Li Čching-čao, Mariny Cvětajevové, Williama Blakea, Emily Dickinsonové, Tadeusze Różewicze a Wisławy Szymborské. Aby vtáhla posluchače do pronášených textů, střídala Bulvová sugestivní předčítání s následnými diskusemi o smyslu a významu básní a o jejich autorech, nechala diváky interpretovat verše a konfrontovat své zkušenosti. Že její metoda vyprovokovala patřičný účinek, bylo možné pozorovat během přestávky, kdy obecenstvo vzrušeně debatovalo o svých dojmech z přednesených básní. Na závěr zaznělo z úst autorky několik vlastních textů z poslední sbírky Nebude válek, která vyšla v loňském roce v nakladatelství Novela bohemica.

Mluvili jsme s Renatou Bulvovou po skončení pořadu o jejím působení v literárním a kulturním Klubu 8, spoluúčasti na projektech Den poezie a Poezie pro cestující. Zeptal jsem se jí hned zkraje, neboť už název pořadu implikoval jistý andragogický záměr, zda je vůbec možné dovést posluchače k poezii. Řekla mi k tomu: „Uvědomuji si, že někteří lidé se s poezií často nesetkávají, na tom není nic špatného. Ale mě to zajímá a hledám způsob, jak k nim proniknout, ať už jde o poezii v MHD nebo autorské čtení. Anebo třeba prostě jen výlet, kde se vůbec poezie nepřednáší, jen se zastavujeme na různých místech a povídáme si s literáty. A oni při tom něco zažijí. Jsem přesvědčená, že ta pravda a krása musí někde v člověku ulpívat. Nesmí se to ale moc chtít, je to jemná záležitost.“
 

Adam Němec