reakce Jiřího Studeného na otevřený dopis Miroslava Huptycha

1. 5. 2013

Mirku, je to vskutku skvěla zformulovaná, bohužel také přesná mapa současné liknavosti naší údajně blahobytné společnosti (spokojená není ani se svým materiálním prospektem, jinak by nebyla tak uštvaná), která žije především v nadbytku pokrytectví a vlastní konzumní autosugesce. Teď trochu pateticky přeháním, ale beru za to zodpovědnost, zatímco současné vládnoucí kruhy se zcela nezodpovědně dovolávají jakýchsi tradičních hodnot, zejména rodinných, aniž by jejich představitelé byli schopni vidět celý obraz, tedy též stinné stránky běžného života (řada bezdomovců byla zrazena právě svými rodinami, manželi a manželkami, nezřídka dětmi), o duševním a duchovním rozvoji ani nemluvě, přitom vyšší společná hodnota dle mého neexistuje.

Na kdysi pověstnou Maslowovu hierarchii potřeb si totiž dnes vzpomene málokdo, někdy v odvážnějších manažerských příručkách ještě bývá zmíněna, jenomže ty zase trčí mimo realitu standardních firem, dokonce mimo reálnou situaci vzdělávacích institucí typu (nejen vysoké) školy, alespoň jak je ze své zkušenosti znám. Okázalé přihlašování se evropských elit k náboženským tradicím nestačí, byť některé především křesťanské kruhy alespoň něco pro zubožené z nás dělají, nicméně zase vypouštějí do veřejného prostoru spíše podivné, demotivující životní postoje (náboženství jako médium základních morálních postojů uznávám, je mi to však málo), nezřídka na hranici psychologického rizika (vztahový perfekcionismus a jiné trpitelské tendence, přehnaná pokora a podezíravý pohled na tělesný rozvoj). 

Přiznám se, že já osobně si se situací, kterou popisuješ (ostatně ani s řadou situací dalších, stejně bolestných), rady nevím, nicméně Tvá řešení se mi zdají průzračně přesvědčivá a nebyla by nikterak drahá, jenže když se mi léta tvrdí v mém vlastním pracovním prostředí, že si na pedagogickou práci s budoucími generacemi vzdělanců (???) musím vydělat, nelze než se z podobných debat stáhnout (bezpochyby existují také nějací bezdomovci z přesvědčení, určitě jich však není většina). Ne snad do nějaké plastikové ulity, nýbrž až do původního, otevřeného prostoru vlastního nitra, z něhož lze tvořit s jistou nadsázkou cokoliv, ze kterého se ovšem také dají těžko kdy volit stávající politické strany (natož samolibí zemanové a falešná punková knížata) a nečtou se tam postapokalyptičtí autoři jen donekonečna recyklující stále stejná traumata bez jakéhokoliv výhledu na řešení. Prozatím tedy dál vesele projektujeme (alespoň mi to tak připadá) ven mimo sebe pouze to negativní z nás, jako kdyby Marx nebo Freud nikdy nežili, jako by Patočkovy ideje paralelní polis a občanské společnosti založené na solidární autenticitě existenciálně otřesených byly dobré jen k vylisování mezi chlorem bělenými stránkami nekonečně nudných filosofických knih… 

Musím se Ti nakonec přiznat k tomu, že já sám tak trochu zápasím na okraji dnešního hodnotového zmatku o zachování zdravého rozumu, hledám alternativní řešení prakticky všeho a snad občas něco z takto nově zažitého a rozpoznaného jsem schopen v nějaké formě dát dál (slovo předat se mi moc nelíbí, nicméně budiž), někdy se ale zase po letech budím hrůzou (zdávalo se mi o náletech a atomové válce), že bezdomovectví nakonec dostihne každého z nás. Mocní si zatím nestydatě rozdělují ještě více moci, bohatí pokorně bohatnou, odvozené a nepůvodní prázdné řeči o hodnotách bez reálného, zdravého základu se dál vyprazdňují, vzdělání na objednávku byznysu uvadá... nebohý Sokrate, málo a nedůsledně jsi kazil mládež, běda ti! 


Jiří Studený aka Dr. Krejzyber(d)
 

 

Vybrané články z této rubriky:

Diskuze k článku

Přidat nový názor »

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 31. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz