Tvar 14/2010

Po prázdninové odmlce vychází 14. číslo, zahajuje ho rozhovor s básníkem a překladatelem Milanem Děžinským – řeč je nejen o poezii, ale také o Roudnici, internetu, učitelích... O několik stránek dál je i výběr z jeho nových, dosud nepublikovaných básní.

Dvě recenze (Sylvie Richterové a Igora Fice) jsou věnovány mohutné próze Ivana Matouška, která letos pod názvem Adepti vyšla v nakladatelství Triáda.

Pavel Janoušek se ve své pravidelné rubrice, orientované na kritickou reflexi současné české prózy, zabývá nejnovější a bohužel také poslední knihou Jana Balabána Zeptej se táty.

Ohlédnutí za Ludvíkem Kunderou napsal Michal Jareš, týž položil i Jednu otázku Michalu Přibáňovi u příležitosti vydání vzájemné korespondence Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany.

Esej tohoto (a ještě i příštího) čísla napsal filozof Michael Hauser, jmenuje se Mácha a naše budoucnost.

Minianketa se snaží vyzvědět cosi o dnešních gymnazistech a jejich vztahu k poezii – na tři otázky odpovídají učitelé Ivana Motýlová a Štěpán Špád.

Petr Král je autorem studie Raný Kolář čili Mezi tvorbou a grafomanstvím, zabývá se neznámou juvenilií Jiřího Koláře, kterou nedávno v edici Skrytá moderna vydalo nakladatelství Akropolis. Své postřehy z četby této sbírky (s názvem Rudý havran) Král konfrontuje s pozdějším dílem Jiřího Koláře.

Ladislava Chateau ve své pravidelné rubrice Francouzské okno referuje o dvou výstavách, které byly v létě k vidění v Paříži a v Bruselu.

Jana Valderová, jedna z autorek diskutabilní a také velmi diskutované příručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování, vysvětluje svá stanoviska a reaguje tak na kritiku, která se na příručku snesla nejen v časopisu Tvar. Následuje poznámka Gabriela Plesky, který před časem příručku v Tvaru kritice podrobil a který byl nyní Janou Valderovou (doufejme, že nejen řečnicky) k odpovědi vyzván.

Literární život v Benešově nad Ploučnicí (Kravatování básníků) a v Chotěboři (Literární Vysočina) sledovala a porovnává Svatava Antošová, Patrik Linhart po prázdninách opět na plné obrátky spouští svou glosátorskou Čističku, nezahálejí ani další oblíbené rubriky – Vaníčkovo Vyvření struktur, Ejhle slovo (chlapinec), a lidová anketa Pavla Novotného a Dalibora Demela A co Mácha?

Studie Poetická analogie ve dvou juveniliích sleduje určité paralely v raných dílech Josefa Kocourka a Jaromíra Typlta, na studentské literárněvědné konferenci ji přednesla Kateřina Malá. Zároveň Tvar přináší (po novele Kráska, publikované na pokračování v letošních číslech 1–13) další, dosud v archivu uvězněnou Kocourkovu novelu Modrá slečna. Ta bude také vycházet na pokračování, a to v číslech 14–21).

Beletristické stránky přinášejí (vedle již zmíněných nových básní Milana Děžinského) několik ukázek z nových překladů polské literatury: Prózy Marie Czapské (v překladu Jaroslava Šubrta) a Michala Witkowského (v překladu Jana Jeništy), básně Joanny Wajsové přeložil Petr Motýl.

Výlov, glosy o knihách, které se z nějakých důvodů nedočkaly recenze, pořídila Svatava Antošová. Jde o publikace Yvetty Dörflové a Věry Dykové Kam se v Praze chodilo za múzami, Kafka a Julie Františka Kautmana a Česká literární věda 20. století. K 100. výročí narození Felixe Vodičky.

Recenze:
Jana Solemová: Půlměsíc nad Dunajem (rec. Erik Gilk)
Yiyun Li: Ubožáci (rec. Olga Lomová)
Jiří Gold: Skvrny a dotyky (rec. Jan Štolba)
Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (rec. Ivo Harák)
Bertrand Schmitt: Dynamika křiku (rec. Vladislav Reisinger)
Vojtěch Kučera: Nehybnost (rec. Miroslav Chocholatý)
Milan Charypar: Karel Sabina, „epigon“ a tvůrce (rec. Aleš Haman)

Na Olymp paTvaru Ivo Fencl vyzdvihl dílko Williama Earla Johnse Biggles – Létající detektiv, Zlá ovce znečištěna vlaštovkami, básní Déšť připomínáme 100. výročí narození Františka Hrubína, Poslední rozptýlení s Vlaďkou Kuchtovou zve ke hrobu Jaroslava Seiferta.