Devatenácté číslo časopisu Tvar zahajuje anketa o braku – na otázky směřující k aktuální definici literárního škváru odpovídá Tomáš Studenovský, Antonín K. K. Kudláč, Ondřej Neff, Dagmar Mocná, Ivan Adamovič a Pavel Janáček.
Brak z různých stran nasvěcují i některé další články a rubriky, např. dvakrát je hodnocen Zombie. Příručka pro přežití z pera Maxe Brookse (rec. Michal Škrabal, Gabriel Pleska), Jednu otázku Tvar položil Klausovi, šlechtici z Winsfeldtu, Ejhle slovo je tentokrát také velmi brakové: mušlička.
Uvnitř čísla se také nalézá malý rozhovor s velkým znalcem braku Ivem Fenclem, hned vedle je možno se začíst do článku téhož Iva Fencla: Byl jsem mladistvým vykradačem hrobů. Několik příkladů brakové literatury, následuje úvaha Tomáše Kavky o braku mezi historickou literaturou. Poněkud naruby je i obvykle brakový PaTvar a hřbitovní průvodkyně Vlaďka Kuchtová nás operativně zavede ke hrobu Boba Hurikána.
Toto číslo Tvaru však obsahuje i nebrakové materiály, na prvním místě je třeba zmínit mimořádnou přílohu v dávných časech řádné edice Tvary. Poskládáním několika vnitřních stran a patřičným rozřezáním získáme dosud nepublikovanou poemu Ignác od Zdeňka Barborky, hudebníka a pozoruhodného literárního experimentátora, který zemřel v roce 1994 v Litoměřicích. Další Máchovskou troškou do mlýna je v čase básníkových dvoustých narozenin rovněž fejeton Víta Kremličky, objasňující záhadnou postavu plavce na jezeře v Máchově Máji, včetně jejího možného povolání v podrobném historickém kontextu. I celoroční anketa A co Mácha? si byla vědoma závažnosti okamžiku a proto do druhého listopadového čísla jeden z jejích dvou autorů, Dalibor Demel, vyzpovídal svého otce, malíře a grafika Karla Demela. Demelovy grafiky z cyklu Máchův Máj zdobí tyto i jiné prostory tohoto čísla.
Z jiného soudku je příspěvek Violy Parente-Čapkové, pojednávající o finsko-estonskému fenoménu jménem Sofi Oksanenová a její knize Očista. Potěší vzpomínka Aloise Mrštíka na Alfonse Muchu, kterou jako pozdrav neutuchajícím tahanicím o Slovanskou epopej připravila Jaroslava Janáčková. Nepotěší nekrolog Violy Fišerové.
Předsunutá recenze Pavla Janouška se zaobírá novou knihou Petry Hůlové Strážci občanského dobra, sloupek Svatavy Antošové fenoménem přepisování jednou již vydaných románů, Čistička Patrika Linharta čistí jako by se nechumelilo, Jakub Vaníček uvažuje nad Tesilovou kavalérií, Modrá slečna Josefa Kocourka se chýlí k slastně strašnému konci
Poezii poskytli Aleš Misař a Viktor Špaček, prózu pak Jana Sovová.
Ve Výlovu Tomáš Kavka glosuje knihy Jiřího Janáčka Čtení o německém divadle v Reichenbergu a Hugha LeCaine Agnewa: Češi a země Koruny české.
Recenze:
Pavel Růžek: Bez kůže (rec. Alena Fialová)
Jean Follain: Podívaná světa (rec. Jakub Grombíř)
Jakub Češka: Zotročený mýtus (rec. Martin Charvát)
Petr Pavel: Apollónové s černými olivami (rec. Adam Borzič)
Miroslav Michálek: Libní s Bohumilem Hrabalem (rec. Eva Škamlová)
J. Bernlef: Vyhasínání mozku Martina Kleina (rec. Eva Škamlová)
Olga Černá: Jitka a kytka (rec. Radek Malý)
Baise Cendrars: Malé černé pohádky pro nebojácné děti (rec. Radek Malý)
Villem Federik Hermans: Temná komora Damoklova (rec. Jana Adéeová)
Angiolo Poliziano: Rispetti e dispetti. Poklony a pošklebky (rec. Jan Stejskal)
A Zlá ovce? Založila Eko-Farmu.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník