Tvar 6/2010

Šesté číslo literárního obtýdeníku Tvar je z velké části tematické – tématem je vzor školního psacího písma neboli písmová předloha. Podnětem k tomuto bloku byl nedávno medializovaný návrh školního písma Comenia Script kaligrafky Radany Lencové – redakce Tvaru byla poněkud znepokojena tím, že v médiích v podstatě neproběhla žádná kvalifikovaná diskuze, ačkoliv právě školní předloha se týká úplně všech, částečně modeluje způsob myšlení celých generací, a do jisté míry tedy ovlivňuje další směřování společnosti.

Radana Lencová odpovídá na otázku Tvaru, též poskytla v několika variantách ukázku, napsanou vlastnoručně, navrhovaného písma Comenia Script.

K tomuto písmu, které se má od září začít zkušebně učit v 80 školách, se tedy v tomto čísle Tvaru různým způsobem vyjadřují především grafologové (tj. psychologové písma) Jan Jeřábek, Hana Rásochová, Eva Leitnerová, Helena Baková a Světlana Francová, několik podnětných názorů Tvar převzal také z internetových debat (mezi nimi je zřejmě i několik názorů pedagogů), předlohu glosují rovněž Lenka Kalová, Stanislav Komárek a Jitka Wolfová, obecnější poznámku o normách přičinil Lubor Kasal. Tematický blok je doplněn ukázkami různých písmových předloh (současnou českou předlohou, českou z roku 1932, německou z počátku 20. století, a několika současnými evropskými – německou, britskou, francouzskou a italskou); celou věc uzavírá rozsáhlý citát zakladatele moderní české grafologie Viléma Schönfelda – vybrán je právě popis mohutné celospolečenské diskuze, která doprovázela reformu písma v roce 1932, a Tvar si dělá naděje, že právě tímto svým číslem smysluplnou veřejnou debatu nad školním písmem nastartuje – tak, aby výsledná reforma byla co nejpromyšlenější.

Dvojrecenze je věnována nové básnické sbírce Onde Ludvíka Kundery (rec. Petr Král a Jan Gabriel), který nedávno oslavil 90. narozeniny. K jeho významnému jubileu mu věnovali své texty básníci Jiří Staněk, Jiří Poláček, Radek Malý (překlad básně Christiana Morgernsterna) a Radek Fridrich.

Pavel Janoušek ve své pravidelné předsunuté recenzi české prózy vybírá a hodnotí Hru pro čtyři ruce Jana Němce.

Ani v tomto čísle nechybí glosátorská Čistička Patrika Linharta, Vyvření struktur Jakuba Vaníčka (Utopte se v morálce!), sloupek Gabriela Plesky To na jazyku, celoroční anketa A co Mácha? (odpovídá hudebník Ivan Acher), Ejhle slovo (Michal Jareš se pustil do souboje s maršály), či pokračování Krásky Josefa Kocourka.

Také Luboš Antonín ve svých Obrázcích z přítmí zámeckých knihoven tematizuje písmo. O sexuálním obtěžování na univerzitách, resp. o příručce, která by neměla chybět v knihovničce žádného vysokoškolského pedagoga, píše David Storch v článku nazvaném Univerzitu si rozvracet nedáme!

Tři pobaltské pohádky v překladu Věry Kociánové (litevská Jak cikán napálil draka), Michala Škrabala (lotyšská Zlaté vousy) a Naděždy Slabihoudové (estonská Slunce, měsíc a hvězdy) propojují ilustruace Vojetěcha Jiráska k připravované knize litevských pohádek, kterou chystá právě překladatelka a kastelánka z hradu Pecka Věra Kociánová. Překlad tří básní francouzského básníka Marcela Thiryho pořídil Petr Král.

Do Čech se na následující stránce můžeme navrátit s poezií Davida Lipovského, se zprávou Svatavy Antošové o literárním životě (v Brandýse nad Labem), s již zmíněnou oslavou devadesátin kunštátského Ludvíka Kundery a koneckonců i s recenzními glosami v rubrice Výlov Michala Jareše (týkají se sbírek Marka Šobáně, Marka Soboly, Vladimíra Vlasatého a Kláry Hůrkové).

Recenzní rubrika se zaobírá těmito tituly:
David Krámský: Kognitivní věda dnes a zítra (rec. Anežka Kuzmičová)
Vladimír Stibor: Jablko smírčího soudce (rec. Simona Martínková-Racková)
Gustav Francl: Galský kohout zpívá (rec. Petr Král)
Pavel Janoušek: Ivan Vyskočil a jeho neliteratura (rec. Peter Páluš)
Zdeněk Grmolec: Vymítání anděla (rec. Eva Klíčová)
Paolo Giordano: Osamělost prvočísel (rec. Pavel Horký)
Zofia Mitoseková: Teorie literatury (rec. Veronika Košnarová)
Ólafur Gunnarsson: Trolí katedrála (rec. Jakub Grombíř)

PaTvar Iva Fencla se noří do Zrádného „st“ Toma Sharka, Zlou ovci nade vší pochybnost nadzvedla Pipi Punčochatá a Poslední rozptýlení nás zastihne u náhrobku Jana Karafiáta.