Tvar 2/2012

V druhém letošním čísle Tvaru jsme se podívali na zoubek antikvariátům. Vybraným českým (a také moravskoslezským) antikvářům jsme položili čtyři zvídavé anketní otázky, respondentem rubriky Jedna otázka Tvaru byl autor webových stránek www.muj-antikvariat.cz Zdeněk Kadlec. Svou antikvářskou profesi zbilancovala Zuzana Zadrobílková, majitelka antikvariátu přináležejícího k pražskému nakladatelství Trigon, a navrch nás nechala nahlédnout do antikvářského slangu (ejhle slovo! – zelňáky). Po současných krakovských antikvariátech nás provází Štěpán Balík, kdežto Jan Gabriel nás ve své vzpomínce zavede do prodejen pražských, dnes už namnoze zaniklých. Osobitým antikvářským lexikonem přispěl Miroslav Fišmeister. A ještě jeden výhled za naše hranice: Ladislava Chateau píše o „knižních vesničkách“ ve Francii. Tak např. Bécherel, kde žije na 750 lidí: „Jedno pekařství, dvě kadeřnictví a – prosím, teď nejde o překlep – osmnáct knihkupectví, převážně antikvariátů“. A konečně na poslední stránce o svém vztahu k antikvariátům píše Václav Burian. Číslo příhodně doplňují tematicky laděné fotografie Martina Langera, pořízené v Paříži.

A co s tématem nesouvisí? Tak např. recenze: Dvakrát je hodnocena kniha Susan Sontagové Ve znamení Saturna (rec. Eva Klíčová a Aleš Haman), Pavel Janoušek 969 slovy popisuje Slezský román Petra Čichoně, Michal Jareš 751 slovem zase básnickou sbírku Marka Sekyry Úvozy.

Dále jsou recenzovány následující tituly:
Jack Kerouac: Na cestě − rukopisný svitek; Jack Kerouac: Vize Codyho (rec. Petr Král)
Sylva Fischerová: Pasáž (rec. Blanka Kostřicová)
Ondřej Buddeus: 55 007 znaků včetně mezer (rec. Karel Piorecký)
Josef Hrdlička: Loďstvo vyplouvá z temnot (rec. Lukáš Prokop)
Jiří Pejla: Žalmúzie (rec. Aleš Misař)
Eva Strömberg Kranz: Amelie Posse-Brázdová (Život spjatý s Československem) (rec. Jan Dlask)
Lidia Amejko: Známé příběhy (rec. Ondřej Zajac)
(A tak je jedinou výjimkou mezi recenzemi Výlov – Michal Škrabal se chlubí svými, dlužno říct, že povětšinou kuriozními, antikvariátními úlovky.)

K rozepři Jana Kubíčka s Jaromírem Typltem se vyjadřuje Jakub Vaníček, zatímco Petr Král hájí verše Petra Hrbáče proti „drobné, ale zákeřné fintě“ v recenzi Jonáše Hájka – oba texty najdete na str. 3 v rubrice Zasláno.

Seriál Jiřího Rambouska Opravna končí, posledním aktérem v této rubrice je Ivan Blatný: právě jemu byla věnována vůbec první Opravna – kruh se tedy uzavřel…

Marika Kimatraiová dál neúnavně informuje o jednotlivých měsících ve finské společnosti: v tomto čísle se dozvíte o vztahu Finů k lednu (tammikuu), v příštím čísle to bude únor (helmikuu) – samozřejmě i s připomenutím výročí některého význačného finského literáta.

Jakub Vaníček ve své nové rubrice Kruhem knih píše o velezajímavém počinu komiksového nakladatelství Mot – monumentální adaptaci románu A. Tolstého Dobrodružství Něvzorova z (kreslířského) pera francouzského tvůrce Pascala Rabatého.

Pro milovníky bilancování, statistik a seznamů přinášíme, tak jako každoročně v druhém čísle, obsah předchozího ročníku. Odpůrci výše zmíněného nechť oba dvoulisty vyjmou a zatopí s nimi.

Netopit už ale s následující stránkou, kde se nachází další pokračování rubriky Haló, tady čistička (a netopit ani jejího autora Patrika Linharta, neb je to milý, byť trochu svérázný hoch!) a Literární život, reportáž z prosincového časopisu H_aluze v ústeckém Max Café.

Na pokračování bude letos vycházet próza Milana Urzy Jeremiášův vztek, stejně jako – pod titulem Acheron – těžko definovatelný proud slov dvojbytosti Acher/Novotný.

Opusťme literární ghetto a navštivme spřízněnou oblast výtvarného umění: o nenápadné a médii opomíjené výstavě Ilji Repina na Pražském hradě informuje Julie Jančárková. A Za okraj literatury ještě jednou: na poslední stránce nás Petr Janeček opět poučí o zajímavých podobách moderního českého folkloru.

A pak už jen tradiční drobty: Oznámení, Výročí a Zlá zlá zlá ovce.