Tvar 6/2012

Šesté číslo Tvaru přináší rozhovor s historikem Martinem Gažim, mj. editorem monografie Rožmberkové. Na historii tohoto významného českého rodu, ale i na legendy k němu nabalené se vyptával Zdenko Pavelka.

Dvojrecenze je věnována Lomcování slovy Jana Štolby, dalšímu svazku literárních kritik, statí a esejů (rec. Ivo Harák a Simona Martínková-Racková).

Pavel Janoušek ve své rubrice 969 slov o próze hodnotí nový román Marka Tomana Frajer, tentýž Marek Toman je tázán v rubrice Jedna otázka pro... coby organizátor tzv. knižního blešáku.

Zaslána byla poznámka Věry Kubové o tom, že Božena Němcová byla navzdory všem romantickým spekulacím asi přece jen dítětem Panklovic.

Diskuze o angažovanosti v literatuře neúnavně pokračuje – a to článkem Pavla Janouška Poslední tah králem. Statí nazvanou Průkopník ropné kritiky polemizuje také Jaromír Typlt s Jakubem Vaníčkem, resp. s jeho výtkami na adresu Petra Krále, že si klidně experimentuje se slovy, zatímco se v Chile zmocňuje vlády Pinochet a svět prožívá svůj první ropný šok.

Mirek Kovářík se pozastavuje nad monografií Svět díla Jiřího Ortena od Josefa Štochla.

Jakub Vaníček ve své rubrice tentokrát vynáší z hlubin zapomnění bizarní kousek – soubor Zlatá listina, který vydal Odeon v roce 1974 k padesátému výročí úmrtí Lenina.

Slov o poezii napsal Michal Jareš takřka osm set, a týkaly se zrcadlového vydání básní karikaturisty a fotografa Viléma Reichmanna (člena Skupiny Ra) v překladu Ivana Chvatíka.

Lingvistický sloupek Gabriela Plesky se věnuje úřednickému newspeaku a navrhuje některá zpřesnění.

Pokračuje Acheron (rytmizované vyprávění hudebníka Ivana Achera, zachycené na papír performerem, textařem a germanistou Pavlem Novotným).

O Pierru Lavalovi píše v rámci francouzských aktualit Ladislava Chateau, cyklus Vlaďky Kuchtové Otisky spisovatelů pokračuje pojednáním o pamětních deskách Vladimíra Holana v Praze na Kampě a v Bělé pod Bezdězem.

Pavel Ctibor komentuje svět opět z velmi překvapivého úhlu, tentokrát jeho „slintblok“ začíná slovy: „Buď zdráv, Jiří, já se jmenuju Daniela.“

O studentstvu, jemuž se do tváří vrací revoluční svěžest, nadšeně píše Adam Borzič, značná část Čističky Patrika Linharta je věnována novinářům.

V tomto čísle se nalézá také další dlouho očekávané pokračování Továrny na absolutno, komentované rubriky pro převážně nezavedené básníky. Vitold Ljaguška tentokrát předal sudidla svému severomoravskému kolegovi Chrobakovi Mgr. v odštěpném závodě Ostrava-Vsetín.

Šestou částí pokračuje Jeremiášův vztek, román na pokračování od Milana Urzy. V čísle jsou také k přečtení mírně zkrácené Šelmy Jany Sovové a ukázky z nové básnické sbírky Miroslava Huptycha, kterou se básník chystá vydat po téměř patnáctileté odmlce. Výtvarný doprovod tohoto čísla pochází rovněž částečně z jeho autorské dílny.

Výlovu se nečekaně ujal Radek Fridrich, píše o dvou svazcích spisů Jorga Louise Borgese.

Recenze:
Leanne Shaptonová: Významné artefakty a osobní předměty ze sbírky Lenore Doolanové a Harolda Morrise (rec. Marika Kimatraiová)
Karsten Harries: Smysl moderního umění (rec. Alice Stašková)
Friedrich Torsberg: Teta Joleschová a dědicové (rec. Ondřej Sekal)
Guy Delisle: Barma – Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (rec. Vojtěch Čepelák)
Josef Moník: Schweik it easy (rec. Erik Gilk)
Petr Král: Medové kuželky (rec. Ladislav Selepko)
Viktor Šlajchrt: Bankrot (rec. Blanka Kostřicová) 

Petr Janeček se ve svém folkloristickém seriálu věnuje novodobým legendám, založeným na konspiračních teoriích, kdežto Václav Burian se fejetonisticky zaobírá tvorbou Mariusze Sczygła a jejím českým přijetím.