Novinky

Josef Kunstadt: puberta

35/2012

Soutěž Tvaru

Milí čtenáři. Nedávno nám bylo vyčteno, že se v Tvaru málo soutěží. Dobrá, jak je ctěná libost. Předkládáme Vám poněkud nesourodou, ale jakýsi smysl přesto dávající větu – jednotlivá slova sice pocházejí sice z různých krajů a dob, přesto však ku podivu z jednoho dílu slovníku spisovné češtiny:

Čísla 14–21/2012 dostupná v pdf

Do našeho archivu jsme přidali druhou polovinu loňského ročníku, tedy čísla 14–21/2012.

Antonín Trýb: Říkanka

34/2012

Všem čtenářům přejeme krásné léto a těšíme se na shledanou u příštího čísla, které vyjde 6. září

Ivan Jelínek: Opilci ve vlaku

33/2012

Tomáš T. Kůs: Ráno první věc

32/2012

Vojtěch Šmíd: Botič na periferii

31/2012

Ivan Slavík: Malá noční hudba

30/2012

Oldřich Wenzl: Mimořádně

29/2012

Martin Zik: 2

28/2012

Marek Fencl: Krajina

27/2012

Josef Chaloupka: Píseň jarní noci

26/2012

Tvar 13/2012

Hlavně že to pořád ještě kolotá – rozhovor s Radkem Malým
Vražedné mediální hry. Ale co básník?
Grassova obrana Hellady
Básnická tvorba Kamila Bednáře
Strindbergovské výročí
rozhovor s organizátorkami Zarafestu
ukázka z tvorby Pierra Peuchmaurda
próza Daniela Kubce

Hlavně že to pořád ještě kolotá
rozhovor s Radkem Malým

Nedávno jsi získal cenu za knihu pro děti Listonoš vítr, ostatně tvorbou pro děti se vedle překládání a poezie pro dospělé zabýváš už delší dobu. Když někdo začne psát pro děti, mívá k tomu většinou nějaký dobrý důvod, o kterém třeba zpočátku ani sám neví...

Božena Správcová: Vražedné mediální hry. Ale co básník?

Mizérie. Literatura opustila pravidla estetická a řídí se pravidly komerčními. Tedy ne že by všichni aktéři literárního provozu ze dne na den zahodili skrupule, vysoké nároky na svou práci a tvůrčí nezávislost. Ukazuje se ale čím dál zřetelněji, že jsou jim tyto atributy spíše na obtíž – přinejmenším brání jejich dílu v cestě ke čtenáři. Mechanismy, které by měly komerční, a tedy i mediální handicap kulturních statků vy­­rovnávat (granty, dotace a pod­půrné projekty), v řadě případů fungují spíš opačně. Kritika byla vytlačena z médií až na samý okraj, kde kvůli nedostatku úcty, sebeúcty a sebereflexe tiše degeneruje. Na její místo se vloudilo mnohem drzejší a halasnější píárko, skrytá či zjevná reklama, která však má v popisu práce něco úplně jiného než jemné rozlišování hodnot a péči o ně. To působí zmatek. Najednou fakt, že se o ně­jaké knize mluví, nevypovídá o hodnotě knihy samotné, nýbrž o tom, kolik peněz či umu bylo investováno do její propagace.

Jitka Herčíková: August Strindberg. Muž, který nenávidí ženy

Dne 14. května 2012 uplynulo přesně sto let od úmrtí asi nejvýznamnějšího švédského dramatika Augusta Strindberga. Zemřel na rakovinu žaludku ve věku 63 let. Zanechal po sobě pět lehce traumatizovaných dětí, nejméně tři zlomená srdce a především nesmírně obsáhlý umělecký odkaz. Ten je složen nejen z dramat a románů, ale čítá i množství obrazů, fotografií a esejistických úvah.

Pavel Rajchman: Nebo

Literární úředníci, písaři písma, všelikeří veršotepové dychtí po vítězství,
medailích, slávě, a tedy zúčastňují se vehementně a bez skrupulí
s rozechvělou bradičkou a slzičkami v očích olympiád, mistrovství světa
v přetahování, plivání, mazlení, dumání, v ctihodném přednesu
donesu na tácu, v držení pěvců za jazýčky… I běželi by i do dálky, vyskakovali
do výšky, kdyby však povislá břicha, zplihlá ňadra nevisela jim pod kolena.
Tak alespoň žonglují se slovy, s větami, kdo nejrychleji, nejvýše a nejdále…

Ejhle slovo! ćmičkanje

Chystal jsem se o prázdninách na letní školu lužické srbštiny, která (už od roku 1967) probíhá co dva roky v Budyšíně; nakonec jsem však tento plán musel z časových důvodů oželet. A tak jsem si, jako slabou náplast na bolístku, pořídil aspoň letitá skripta a gramatiky horno- i dolnolužické srbštiny a jal se v nich listovat...

Rudolf Žák: Záznam na pivním tácku o škodlivosti piva

25/2012

Vítězslav Jan Švingr: Tulipán

24/2012

Tvar 12/2012

Tvar č. 12/2012 je opět tematický – z méně frekventovaných úhlů pohledu se věnuje totalitě. Úvodní rozhovor, nazvaný Po maringotce se mi nestýská, poskytl malíř a básník Michal Matzenauer, v čísle se objeví rovněž reprodukce jeho dvou obrazů.

Po maringotce se mi nestýská – rozhovor s Michalem Matzenauerem

Michal Matzenauer (nar. 1947 v Praze), básník a výtvarník, mládí prožil ve Vsetíně, od roku 1967 žije a pracuje v Praze, vystavuje v Čechách i v zahraničí (Itálie, Polsko, Německo, Francie, Rumunsko aj.). Samizdatově vydal sbírky Alkohol v krvi (1981) a Pokročilá doba (1982), dále Postavy na zapracování (Inverze, 1993), Životopisy a jiné básně (Dauphin, 2002), Po kameni cesta (dybbuk, 2009) a Soukromý labyrint (dybbuk, 2009).

Ina Marešová: Proroci smrti, už starý zákon dokonán!
Zkáza věčného těla na prahu šťastného věku

„Když hledíš do jeho tváře, zdá se ti neuvěřitelné, že on mohl zemřít,“ píše Jaroslav Knobloch v básni Nad rakví J. V. Stalina v březnu 1953. Spolu s Milanem Kunderou, Michalem Sedloněm, Ivanem Skálou, Vilémem Závadou a dalšími se pokoušel básnicky se vyrovnat s tématem doposud vytěsňovaným ze socialistického uspořádání světa. Příležitostná poezie uveřejňovaná v té době v periodikách, krátké črty, povídky či lékařské zprávy tak pootevřely Pandořinu skříňku těla, tělesnosti, nemoci, rozkladu a smrti.

Adam Borzič: Zaklínadla a mocná slova

Na BBC Radio Four v rámci pořadu Start the Week připravil novinář a komentátor Andrew Marr debatu, které se zúčastnili harvardský liberální filozof Michael Sandel, britská ekonomka Diane Coyleová a ruský opoziční politik Grigorij Javlinskij, týkala se současné krize (další zaklínadlo). Raději rovnou poznamenám, že nikdo z nich se nehlásí k levicovému radikalismu – spíše se jedná o liberály v původním smyslu slova. Všichni účastníci diskuze se v základu shodli, že dnešní krize kapitalismu je plodem toho, co lze nazvat tržním triumfalismem.