Sedmé číslo literárního obtýdeníku Tvar je částečně věnováno dvojitému výročí Karla Maye – místo obvyklého úvodního rozhovoru obsadila beseda o jeho životě, díle a samozřejmě i významu pro mnoho generací čtenářů včetně té dnešní. Besedy se zúčastnil Karel Deniš, Ivo Fencl, Wanda Heinrichová, Stanislav Komárek a Vlastislav Toman. Na mayovskou notu hrají i některé další příspěvky: články Patrika Linharta a bratrů Hrušků (vzpomínku Pavla Hrušky si můžete přečíst zde), Ejhle slovo Iva Fencla, pojednání Vlaďky Kuchtové o pomníku Karla Maye, Obrázky ze zámeckých knihoven Luboše Antonína, Poslední výstřel folkloristy Petra Janečka, Jedna otázka pro Jiřího Gruse, jednoho z autorů nového mayovského komiksu Ve stínu šumovských hvozdů, recenze zmíněného komiksu od Michala Jareše, ale dokonce i fejeton Václava Buriana na poslední straně.
Dvakrát jsou recenzovány Básně a brundibásně Jiřího Pištory (rec. Vladislav Reisinger a Petr Král), 969 slovy se Pavel Janoušek vyjadřuje k novele Tomáše Klvani Marina. Ruský příběh. Na téže stránce se shledáme také s šachovou poznámkou Lubora Kasala a etymologickým rozkladem Hany Bednaříkové nad slovem dandy(i)smus, ke kterému ji inspiroval redakční zásah v minulém čísle.
Sloupek Svatavy Antošové o hrách na divadle i jinde by mohl být úvodem pro „Angažované kuželky“ Adama Borziče a koneckonců i pro úvahu Jakuba Vaníčka nad knihou Františky Jirousové Vyhnanci.
A ještě jedno téma hýbe Tvarem č. 7: Nedávno zemřel básník Josef Hanzlík a redakce Tvaru se rozhodla, že se adresně poptá mladších autorů, zda vůbec jeho poezii znají a čím je pro ně v dnešním kontextu zajímavá (případně nezajímavá). Odpovědí se sešlo poměrně dost (od Patrika Linharta, Jakuba Čermáka, Petra Řeháka, Petra Štengla, Ireny Šťastné, Simony Martínkové-Rackové, Karla Pioreckého, Milana Děžinského, Jakuba Chrobáka, Ondřeje Zajace a Ondřeje Hložka) – jak některé postřehy, tak různorodost odpovědí jsou hodny zamyšlení.
Zkrátka nepřišel ani tvarovský bulvár: Čistička Patrika Linharta, vhodně doplněna další odpovědí z celoroční lidové ankety K čemu jsou vám knihy? Dalibora Demela.
Bohužel ani v tomto čísle nechybí nekrolog – zemřel nakladatel Roman Polák.
Pavel Ctibor nabízí k úvaze imaginární putování pěknou českou krajinou bez lidí, k jehož snesitelnosti je i za příznivého počasí skeptický.
Arizonský bohemista G. S. Evans píše o nešvaru, který u nás zatím jen nesměle hyzdí záložky a zadní strany knih, zatímco v USA už má i svoje jméno („blurb“) a eskaluje v soutěžení v počtu pochvalných citátů a inflaci superlativů, z kterých jsou otrávení i samotní nakladatelé.
Acheron, společné dílo Ivana Achera a Pavla Novotného, tentokrát zakotvil ve vodách recyklace (jídla), zatímco jej obklopující Jeremiášův vztek Milana Urzy je čím dál morbidnější.
Další beletrie, to je ukázka z rozepsaného románu Miroslava Bočka, cyklus básní Romana Knížete, fragmenty lyrické prózy Filipa Machače a několik básní Karoliny Vlasákové, publikující pod pseudonymem Sisy.
Do Výlovu v literárních anketách a nominacích se pustila Wanda Heinrichová, v jejíchž sítích tentokrát uvízly dvě knihy: Filiálka pekla na zemi od Josepha Rotha a román Vladimíra Nabokova Bledý oheň.
Recenze:
Vítězslav Nezval: Básně I (rec. Jonáš Hájek)
Sylva Fischerová: Egbérie a Olténie (rec. Radek Malý)
Otto Klempíř: Tali bachtar! (rec. Aleš Misař)
George Steiner: Po bábelu. Otázky jazyka a překladu. (rec. Ondřej Hanus)
Katarina Petrovićová: Martianus Capella. Nauky „na cestě“ mezi antikou
a středověkem (rec. Martin Charvát)
Jiří Trávníček: Čtenáři a internauti (rec. Aleš Haman)
Michel Houellebecq: Mapa a území (rec. Eva Klíčová)
Jan Kosek: Skeptikova dovolená (rec. Jakub Grombíř)
K pěknému počtení dopomáhej vám velký Manitou!
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník