Tvar 15/2012

Patnácté číslo poněkud netradičně nezačíná rozhovorem, ale úryvky z korespondence básníka Jiřího Veselského. Jde o dopisy, které psal na sklonku života svému dávnému příteli D. Ž. Borovi – dopisy drásavě upřímné, ale i literárně podnětné... 

Dvakrát je hodnocena básnická sbírka Petra Hrušky Darmata – o její literární kvality se svými recenzemi přou Ondřej Hanus a Wanda Heinrichová.

Pavel Janoušek se ve své rubrice 969 slov o próze věnuje knize Jak vznikla a hospodařila TJ Letové sporty Tleskač v Praze, kterou nedávno vydalo nakladatelství Rubato. „Partnerská rubrika“ 749 slov Michala Jareše o poezii se o několik stránek dál zabývá sbírkou Tomáše Gabriela Tak černý kůň tak pozdě v noci.

Otázku týkající se nově založeného nakladatelství Biru položil Tvar Michaele Hájkové, za dobrou práci Hrajeme spisovatelce Kateřině Tučkové. Na recenzi Jana Štolby z minulého čísla nesouhlasně reaguje Ladislav Selepko.

Sloupek Svatavy Antošové Voňavkářky, písmenková polévka a tvořivá destrukce nabízí i napínavý děj s částečně dobrým koncem; neméně podnětný je další ze série Slintbloků Pavla Ctibora – citát „Až vezmeš do jedné ruky zinek a do druhé kadmium nebo takového něco a poznáš to – bude skrz tebe sršet jejich nestejnost, vyřadíš se z lidského společenství...“ ještě neberme jako zamávání zaujatého fyzika na cestě do jiné dimenze, spíš jako podobenství o sdělnosti současného umění. 

Tvar přináší také dva eseje o legendách: první z nich napsala polská bohemistka Joanna Czaplińska o knize Miloše Urbana Pole a palisáda – sleduje v něm, jakým způsobem Urban s legendou o kněžně Libuši nakládá a kam se posouvá jeho vyznění, druhý esej vznikl nad knihou Středověké legendy o českých světcích (pochází z pera básníka Víta Kremličky) a zvláštním způsobem text polské autorky doplňuje.

Francouzského divadelníka Jeana Vilara (a jeho přesvědčení o tom, že jedině kultura může změnit politiku) připomíná v souvislosti se stým výročím jeho narození Ladislava Chateau; o obrazech malířky Veroniky Holcové píše Martin Langer – ostatně Veronika Holcová se tentokrát postarala také o výtvarnou výzdobu Tvaru. 

Pod názvem Klíčové omyly a staronové bitvy se skrývá polemické zamyšlení Adama Borziče nad (ne)chápáním a přezíráním jistých poetických kvalit ze strany části dnes již etablované kritiky, reprezentované v tomto případě recenzentkou Evou Klíčovou.   

K úvahám o posthumánní poezii dohnal Jakuba Vaníčka Trojjediný prst, sbírka Elsy Aids (před prázdninami v Tvaru dvakrát recenzovaná), zatímco Patrik Linhart věnoval značnou část své intelektuálně-bulvární Čističky remakům, dílům vzniklých přepracováním cizího díla. 

Z fragmentů Kalendária Vladimíra Macury se dovídáme mj. i to, že 20. září 1874 Hálek churaví, ale přesto podnikne výlet na Závist. Pokračuje rovněž „poema na pokračování“ autorské dvojice Ivan Acher – Pavel Novotný pod společnou značkou Acheron. 

Co tím chtěl básník říci?, v minulém čísle zahájený seriál interpretací kanonických básní, si tentokrát všímá dvou básní Jana Skácela, které komentují Igor Fic a Jakub Chrobák. 

Ze své lásky ke knihám se v celoroční anketě Dalibora Demela vyznává marketingový expert a motorkář Kamil Bernard. 

V beletristické části na celé čáře zvítězila poezie – představena je tvorba Víta Slívy, Mariky Mariewicz a Václava Maxmiliána K. Výlovu se ujal Petr Motýl a pojal ho jako úvahu nad dílem klasiků Josefa Václava Sládka a Jaroslava Vrchlického.

Recenze:
Saul Bellow: Oběti zlomeného srdce (rec. Pavel Horký)
Michaela Schwarzová: Eroze hran (rec. Vladislav Reisinger)
Adam Krupička: Maria Goretti (rec. Ivo Harák)
Klára Břeňová: Smrt a existence po smrti v biblickém Izraeli v kontextu představ starověkého Předního východu (rec. Marika Kimatraiová)
Se světem nepohneš. Současné norské povídky (rec. Jakub Grombíř)
Elfriede Jelineková: Zimní putování (rec. Eva Škamlová)
Dick Hebdige: Subkultura a styl (rec. Jakub Mlynář) 

Vlaďka Kuchtová se v nově pojaté rubrice Výtvar obšírněji zabývá výstavou Terezy Janečkové a Pavlíny Míčové pod názvem Jitrnice, jakou svět neviděl, nyní ve 3D.

Na závěr pak „Bububu, ty malá píčo!“ (z pohledu městského folkloristy Petra Janečka), Zlá ovce (napsala erotický román) a Heydrich s jablky ve fejetonu Václava Buriana.