2014

Roman Polách: Pokus o strukturální rozbor angažované poezie

Byť souhlasím s názorem, že je v oblasti obecného vymezení angažovanosti a takzvané angažované poezie přeteoretizováno, vložil jsem do této studie několik obecných částí. Zároveň se budu snažit tento pojem explikovat ve srovnání s analyzovanými básnickými knihami. Jako problém by mohlo být vnímáno to, že většina básníků, jejichž sbírky jsem zapojil do analyzovaného okruhu, se teoreticky vůči tomuto konceptu – alespoň ne časopisecky – nevymezovala. Nicméně si myslím, že vybrané básnické sbírky je třeba vnímat v institucionálním kontextu, ve kterém samy působí (v silovém poli otázek: kdo sbírky vydává a ve kterých časopisech se autoři prezentují). K negaci tohoto problému jistě také více než dobře pomůže konkrétní rozbor básnických knih a jejich svébytných poetik.

Kamil Bouška: 7 tezí proti 12 odstavcům o próze

Tento text je polemickou reakcí na „12 odstavců o próze“ Jany Šrámkové, Jana Němce a Ivany Myškové

Z básní Zuzany Lazarové

Z. L. (nar. 1986), básnířka, fotografka, spolupracuje se surrealistickou skupinou, publikovala v Analogonu, A2 a v antologii Nejlepší české básně 2013.

S křížkem po funuse

V nové rubrice bych spolu s několika dalšími autory chtěla s vámi krátce sdílet své literární zážitky, které už v žádném ohnisku pozornosti nestojí, ale naše pozornost se na ně zrovna zaměřila. A není vůbec významné, proč zrovna teď. Prostě jsme tu knihu odkudsi vylovili jako Sepp Jörgen. A to stačí. Nebudeme je lovit k výročím či k něčemu podobnému, kdepak. Z hlediska publicistiky půjde o knihy – okoralé chlebíčky.

Mystik filosofující kladivem

recenze Adam Borziče

Jak se to přečte

recenze Oliny Stehlíkové na antologii Nejlepší české básně 2013,
redakčně nekrácená verze

Tvar 1/2014

editorial Adama Borziče

Jsme mužské autorky ve světě ženských autorů

rozhovor Simony Martínkové-Rackové a Svatavy Antošové s Kateřinou Rudčenkovou o erotice, stárnutí a závislosti na psaní

Anketa o tabu

Redakce Tvaru oslovila celkem třicet osm respondentů. Jedenáct z nich účast v anketě odmítlo (tři s odůvodněním, že dnes už žádné tabu neexistuje, zbylí s odůvodněním jiným či žádným), čtyři na pozvání vůbec nereagovali. Básnířkám a básníkům, kteří odpověděli, bychom rádi poděkovali za odvahu vyjádřit otevřeně svůj názor na dozajista ošidné téma. Položili jsme jim tyto otázky:
1. Co je největší tabu dneška? O čem se nemluví, nebo jen těžko?
2. Existuje pro vás nějaké tabu v básni?

Nemusí to být Žid
rozhovor se Slavojem Žižkem

V roce 1994 byl publikován rozhovor, který se Slavojem Žižkem vedla argentinská psychoanalytička Josefina Ayerza, zakladatelka kulturního periodika Lacanian Ink. Aktuálnost rozhovoru je dána tím, že Žižek se v něm vyjadřuje k závažným etickým otázkám doby, jež mají svůj přesah k dnešku. Žižek na pozadí „spinozovského charakteru“ pozdního kapitalismu brilantně analyzuje projevy intolerance a rasismu jako nebezpečnou směs nostalgie a cynismu a provokativně nahlíží i otázku náboženského fundamentalismu. Čtenářům Tvaru nabízíme rozhovor ve slovenském překladu Petra Takáče.

Literární zápisník V. K.

„…Co mrtvola, kterou sis loni zasel na zahradě, vyklíčila už? Rozkvete letos?“ Dobrý den, miláčkové. Tímto citátem z Pustiny T. S. Eliota (opsaném z knihy Duch Děvky od Normana Mailera) předznamenávám svůj dnešní, první zápis.

Zpráva o „ukájení pudu pohlavního sociálně“

recenze Patrika Linharta

Zlá ovce

vás i v tomto roce bude oblažovat svými koány...

obsah ročníku 2014