Čtvrté číslo Tvaru přináší rozhovor s Tomášem Magnuskem, který se loni, když Obci spisovatelů došly peníze a hrozil jí zánik, stal jejím předsedou. Řeč je pochopitelně o brzké i vzdálenější budoucnosti Obce spisovatelů pod novým vedením.
Dvakrát je recenzováno Rozevírání Adama Borziče (rec. Milan Balabán a Wanda Heinrichová); Petra Krále pak komentář k vydání jedenácti CD Semaforu inspiroval k poznámce o vykladačských monopolech.
Pavel Janoušek se za pomoci 969 slov své kritické rubriky vypořádal s novinkou Jaroslava Balvína Lásko, teď!; podobná, avšak na poezii zaměřená rubrika Michala Jareše, se zaobírá sbírkou Güntera Motýla Ještě tak aby oči slzely (775 slov).
Na otázku Tvaru, týkající se iniciativy Literatura bez hranic, odpovídá její ředitelka Alexandra Buchlerová. Wanda Heinrichová pak přičinila poznámku k záznamu veřejné debaty Česká literatura 2011: první bilance, otištěném v Hostu.
Tomáš Gabriel se ve svém článku Osud ironie Jonáše Hájka zastává tohoto básníka, resp. jeho druhotiny Vlastivěda, se kterou se kritika příliš nemazlila.
Úvahou O jedné zapomenuté otázce zahajuje Adam Borzič novou rubriku Záblesky. Přejme jí, ať se v Tvaru ujme a je hodně vydatná.
Bohužel nejen pravidelnou, ale v posledním půl roce i pravidelně přeplňovanou rubrikou se staly nekrology. I v tomto čísle nalezneme dva: Ve švýcarské Kostnici zemřel literární historik a kritik Květoslav Chvatík, v pražském zapomenutí výrazný básník 60. let Josef Hanzlík.
S Pavlem Janouškem a Boženou Správcovou jakýmisi tezemi a do nich vnořenými básněmi polemizuje Jan Kubíček.
O pamětní desce Jana Zahradníčka a památníku zvaném Znamení píše Vlaďka Kuchtová, ze zahraničních aktualit je v čísle Francouzské okno Ladislavy Chateau a Finská sauna Mariky Kimatraiové.
Dvě zaskřípání ve stokorcovém lese napsal ke 130. výročí narození A. A. Milna Miroslav Fišmeister, Gabriel Pleska ve svém sloupku dumá, jaká je vlastně jeho čtvrť, a Michal Škrabal se statečně vypořádává s hacašprndou.
Pavel Ctibor poskytl Tvaru svůj Raketovej úder, nad knihou Jana Kellera Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme se zamýšlí Svatava Antošová. S jinou knihou v ruce, a to básnickou sbírkou Huga Sonnenscheina Zaběhl jsem se s toulavými psy, se Jakub Vaníček zaobírá buřičstvím.
O polské poezii a zejména o některých básnících (o Marku Baczewskem, Robertu Rybickém a Konradu Górovi) píše Petr Motýl a přidává několik svých překladů. Vedle polských básníků se vešla ještě jedna česká básnířka, a to Petra Strá.
Jeremiášův vztek Milana Urzy je doplněn několika rytinami krokodýlů, které vynašel Luboš Antonín v zámeckých knihovnách, následuje Acheron – zvláštní litanické vyprávění hudebníka Ivana Achera, zaznamenané Pavlem Novotným.
Výlovu se zhostila Svatava Antošová, píše o Tyranii okamžiku Thomase Hyllanda Eriksena a o Modřínové duši Pavlíny Brzákové.
Recenze:
Ondřej Zajac: Kafegrafie (rec. Jakub Chrobák)
Stanislav Denk: Obruče vzduchu (rec. Zdeněk Volf)
Jan Gabriel: Nerozvěšené obrazy (rec. Ladislav Selepko)
Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským (rec. Jiří Staněk)
Ludwig Wittgenstein: O jistotě (rec. Martin Charvát)
Petr Kukal: Hejna ptáků a všechno (rec. Ivo Harák)
Markéta Pilátová: Zatýkání větru (rec. Aleš Misař)
Folklorista Petr Janeček si tentokrát posvítil na jazykové anekdoty – kdo by neznal drevokocúra a kafevároš? Na svém místě je Zlá ovce i Výročí, a fejeton Václava Buriana je věnován Wislawě Szymborské: jak je vidět, smrtka vyklízí literaturu i u našich severních sousedů.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník