Tvar 9/2012 na úvod přináší rozhovor s děčínským básníkem Radkem Fridrichem, čerstvým držitelem Magnesie Litery za poezii.
Dvakrát je recenzována básnická sbírka Elsy Aids Trojjediný prst (rec. Michal Jareš a Božena Správcová), 969 slov napsal Pavel Janoušek o próze Dory Čechovy Nechtěl jsem být Leninem. O několik stránek dál se týž Pavel Janoušek kriticky ujal také hry Karla Steigerwalda Má vzdálená vlast. Tragikomedie ze špatné doby.
Do občasné rubriky Zasláno přispěl František Schilla svými výhradami k recenzi Evy Klíčové, či spíš k překladu posledního románu Michela Houellebecqa Mapa území, a také Jan Dlask statí Když jsou Lidovky mimo.
Na Jednu otázku Tvaru odpovídá Vlastislav Toman, dlouholetý šéfredaktor časopisu ABC a autor komiksů.
Příznivci literární historie si přijdou na své díky eseji Jaroslava Meda s podtitulem Projekce moderny u Josefa Floriana a Bohuslava Reynka, literární historie se okrajově dotýká i článek znalkyně funerální architektury Vlaďky Kuchtové: připomíná 420. výročí narození Jana Amose Komenského a také jeho pomník (nejstarší na českém území) v Brandýse nad Orlicí.
Básník Adam Borzič v dalším pokračování svým Záblesků dospěl k pocitu, že už má plné zuby ironie... Pamětníkům se možná vybaví Nová vážnost, výzva z konce 90. let – i ona byla postavena na pocitu jednoho z básníků (Jiřího Rulfa), že nám pro samé srandičky něco podstatného uniká. Nebylo by od věci tyto dva texty porovnat – třeba by se zjistilo, co nám v průběhu desetiletí uteklo a kam se doba posunula.
Nad knihou rakouského novináře Viktora Farkase Válka médií. Mýtus informační společnosti uvažuje Svatava Antošová, Jakub Vaníček se ve své rubrice vrací k Hrabalově povídkovému souboru z 60. let Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. A hned pod Inzerátem na dům se případně vyjímá Acheron, tentokrát čistě klempířský. Pavel Ctibor zas ve svém Slintbloku dává názorně nahlédnout do procesu „přetavování“ bolavé reality v „umělecké dílo“, se zvláštním zřetelem přesně k těm věcem, o kterých neradi slyšíme.
Ladislava Chateau připomíná v souvislosti s „trapným“ výročím film Bitva o Alžír, který v šedesátých letech natočil Gillo Pontecorvo a který byl ve Francii v původní necenzurované podobě uveden až v roce 2004.
Příznivci kryšpínství Linharta Patrika nepřijdou zkrátka, možná je však trochu zmate sousedící rozhovor s Linhartem Ondřejem na téma prvomájového básnění na Petříně. A naopak.
Jeremiášův vztek na pokračování od Milana Urzy doplňuje 657 slov o poezii Michala Jareše – řeč jde o Nahmatávání dna Yvety Shanfeldové.
Po delší odmlce se v Tvaru opět objevují dvě povídky Petra Hrbáče, následovány básněmi Michala Trávníčka a Lubomíra O. Fuxy. Vše proloženo kresbami Romana Erbena.
Výlov připadl na Michala Jareše a v jeho síti uvízly sbírky Romana Szpuka Darmošlapa Kámen v botě a Pavla Ambrože-Homéra Závěť.
V recenzní rubrice:
Witold Gombrowicz: Varia (rec. Roman Kanda)
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov (1968–1973) (rec. Jakub Grombíř)
Mirosław Nahacz: Prcek (rec. Ondřej Zajac)
Jaromír Zelenka: Básně (rec. Zdeněk Volf)
Peter Pišťanek: Rivers of Babylon II. (rec. Zuzana Kůrová)
Lubomír Filip Piperek: Předěly (rec. Jiří Staněk)
Roy Jacobsen: Zázračné dítě (rec. Jakub Mlynář)
Milan Ohnisko: Nechráněný styk (rec. Ondřej Hanus)
Na poslední straně Petr Janeček dokončuje kauzu Servít je vůl, kterou načal v minulém čísle – dopátral se čtyř možných inspirátorů této věhlasné „latrinálie“; pod Zlou ovcí, které není svatá ani Šípková Růženka, se fejeton Václava Buriana jmenuje Má oblíbená nedorozumění.
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník