Tvar 18/2012

30. 10. 2012
Ondřej Fibich, foto Ivana Řandová

Tvar č. 18/2012 začíná rozhovorem s básníkem, nakladatelem a antikvářem Ondřejem Fibichem – řeč je o kořenech, o krajině, ale také o samizdatu a v neposlední řadě o dnešní úloze básníka ve společnosti: „... básníka bych viděl spíš jako šamana, který usmiřuje protiklady. Vytváří z nich pevný základ, na kterém se dá stavět, který se dá poslat dál. Dost bylo rozervanců,“ říká Fibich. V beletristické části čísla je možno najít i některé jeho dosud nepublikované básně.

Dvojrecenze je věnována Dlouhým nůžkám noci, nové sbírce Věry Rosí (rec. Ladislav Selepko Jiří Staněk).

969 slovy se Pavel Janoušek vyrovnává s novým opusem Michala Viewegha Mráz přichází z hradu, tématem 737 slov Michala Jareše o poezii jsou básně Petra Mazance, zejména pak jeho nová sbírka Kdo v zlaté struny zahrát zná.

Vítězství Comenia Scriptu nad rozumem se ve své stati obává Božena Správcová – článek se po dvou letech vrací k tématu, jemuž bylo věnováno celé číslo 6/2010 a řada dalších článků, neboť dvouletý pilotní projekt MŠMT testující školní písmo Comenia Script spěje k závěrům. Připojen je i výsledek méně fandovského minitestu grafologa a psychoterapeuta Jana Jeřábka, z kterého vyplývá, že děti z normální třetí třídy skript zvládají, aniž by se ho kdy učily; hlavní rozdíl tedy v případě zavedení nového školního písma bude spočívat v tom, co všechno se kvůli tomuto zjednodušení děti nenaučí.

Na podporu časopisu Ateliér svolává literární veřejnost Adam Borzič.

Hledání opory u starých (Římanů, Řeků ale i Čechů) je tématem mile sarkastického sloupku Gabriela Plesky.

Zdeněk Hrbata píše o Chateaubriandových Pamětech ze záhrobí.

Pavel Ctibor ve vlaku vyslechl smělou hypotézu o kulovém blesku a jeho neposedná mysl princip uchopila, posunula o něco dál – a už tu máme znepokojivou filozofickou úvahu!

Literární život, jehož svědkyní byla Svatava Antošová, se v podobě knižního festivalu Tabook odehrál v Táboře a v následujícím čísle se k němu Tvar ještě vrátí.

Gustav Erhart přispěl statí o Stéphanii Guerzoniové, první ženě básníka Josefa Palivce a ve Švýcarsku známé malířce, Ladislava Chateau píše o skandálu kolem knihy Richarda Milleta Přízračný jazyk. Kniha, která v současné době hýbe francouzským tiskem, je literární chválou vraha Anderse Breivika.

V rubrice Co tím chtěl básník říci? nabízí tentokrát Igor Fic a Jakub Chrobák interpretaci dvou básní Bohuslava Reynka.

Jakub Vaníček píše o Manhattanském deníku Milana KozelkyMarika Kimatraiová o listopadu ve Finsku, Patrik Linhart o životě drsném. O životě literárním se leccos dozvíme i z glosy Aleše Misaře (Paraliterární konference klubu Mlha).

Pátou částí pokračuje Kalendárium Vladimíra Macury – tak např. 6. listopadu 1852 Neruda poprvé v Linkově taneční škole při čtverylce spatřil Annu Holinovou, zatímco 8. listopadu 1844 deputace gymnazistů vedená Fričem navštíví Jungmanna s písemným poděkováním, zastihnou ho v županu, jak učí svou pětiletou vnučku české abecedě, Frič mu líbá ruku.

Z ještě hlubšího přítmí knihoven vytáhl Luboš Antonín tiskařský signet Alda Manutia (1449–1515) a při té příležitosti připomíná jeho zásluhy typografické i nakladatelské.

Pokud jde o beletrii, vedle přesně dávkovaného Acheronu uveřejňuje své nové básně Pavel Rajchman a v úvodu zmíněný Ondřej Fibich, ukázku z nového románu pak Václav Kahuda

Minirecenzní Výlov je věnován dvěma biografickým knihám: Nádheře života Michaela Kumpfmüllera a Freudově sestře Goce Smilevského – obě knihy glosuje Wanda Heinrichová

Recenze:
Marie Michlová: Smrt Múz (rec. Erik Gilk)
Alena Přibáňová – Michal Přibáň: Na shledanou v lepších časech (rec. Pavel Ondračka)
Jan Nejedlý: Nová pražská strašidla (rec. Ivo Fencl)
V. Veberová, P. A. Bílek, V. Papoušek a D. Skalický: Jazyk reprezentace (rec. Anežka Kuzmičová)
Johan Theorin: Smršť (rec. Jan Dlask)
Petr Rákos: Askiburgion (rec. Eva Škamlová)
Josef Čapek: Beletrie 1. Spisy J. Č., sv. 2 (rec. Roman Kanda)
Sylva Fischerová: Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (rec. Radek Fridrich) 

Na závěr Vlaďka Kuchtová jako obvykle doporučí výstavu, Petr Janeček pokračuje v exkurzu do vojenského mazáckého folkloru, Zlá ovce informuje o nepublikované verzi Tarzana a Václav Burian poněkud rozebere Pyramidální češtství.

 

Přílohy ke stažení:

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 30. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz