Tvar 3/2013

V rozhovoru čísla odpovídá básník a esejista Petr Král na třináct otázek o svém vztahu ke světu, k angažované poezii, k manifestům i k metafyzice; ptal se Adam Borzič. 

Pavel Janoušek se na místě svých obvyklých slov o próze tentokrát vyjadřuje k žhavě aktuálnímu problému s financováním české kultury. Jeho apel nese název Proč by měl stát podporovat živou kulturu, například literární časopisy. 

O dvojí recenzentský pohled na jednu knihu se postarali Jitka Hanušová a Patrik Linhart, v centru jejich pozornosti se ocitají zápisky z blogu výtvarníka Vladimíra Kokolii, které vyšly v nakladatelství Trigon. 

Poezie je zastoupena Brokáty Petra Krále, výběrem z básní Tomáše Frýberta a verši lotyšského básníka Kārlise Vērdiņše v překladu Pavla Štolla. Svatava Antošová představuje mladého básníka Tomáše Čadu. 

Kateřina Piorecká píše o významu psacího stroje v dějinách moderní české literatury. 

Bára Janáková navštívila křest almanachu Životní jinovatky, v němž své povídky zveřejnili absolventi kurzu Evy Hauserové. 

Výtvar Vlaďky Kuchtové informuje o výstavách Národní galerie v Praze a Západočeské galerie v Plzni. 

S otázkou, zda potřebuje kultura své ministerstvo, jsou konfrontování Václav Kahuda a Renata Bulvová. 

Třetí pokračování „románu bez zápletky“ Ladislava Selepka Veverky v parku Hu se halucinogenně rozjíždí „na lovu s Jindrou vosmým“. Z prózy přinášíme také v češtině dosud nepublikovaný úryvek románu Třetí říše chilského spisovatele Roberta Bolaña, jehož překladatelka, hispanistka Anežka Charvátová, mluví ve zvláštním příspěvku o úskalích překladu tohoto autora. 

Ondřej Skovajsa nás v rámci cyklu Za humny přenese do slunné Kalifornie a seznámí nás s akademickým prostředím univerzity v Santa Cruz. 

Politolog a historik Juraj Marušiak se v další části pravidelného historického cyklu zabývá ambivalencemi barevných revolucí. 

Z internetové sítě Ladislav Selepko vybral a okomentoval básně Antonína Miléře a Pavla Garana. Třetím zpěvem pokračuje básnická skladba Zkáza Titaniku Hanse Magnuse Enzensbergera, kterou pro Tvar překládá Pavel Novotný. 

O katastrofách ve vnějších a vnitřních světech pojednává část textu Jamese Hillmana v českém překladu Iva Chmelaře, který připravuje nakladatelství Malvern. 

Medailony zmizelých českých spisovatelů Františka Jaroslava Vacka-Kamenického a Vojtěcha Pakosty připravila Vlaďka Kuchtová. 

Svatava Antošová poukazuje na aktuálnost deset let starého díla světoznámého politologa Fareeda Zakarii Budoucnost svobody, které již potřetí vydává Academia.

Článek Karla Pioreckého Svědomí národa mlčí z předminulého čísla vyvolal velký ohlas, v polemice se k němu vracejí Jaroslav Kovanda a Ivan Binar. Sám autor téma dál rozvíjí textem S penězi a v jiné době. 

Recenze:
Jiří Dvořák: Rostlinopis (rec. Gabriel Pleska)
Jón Kalman Stefánsson: Ráj a peklo (rec. Pavel Horký)
Radek Malý: Světoplaší (rec. Vladislav Reisinger)
Roberto Bolaño: 2666 (rec. Michal Škrabal)
Lenka Daňhelová: Její bolest (rec. Aleš Misař)
Evžen Boček: Poslední aristokratka (rec. Alena Fialová)
Howard Jacobson: Finklerovská otázka (rec. Ema Stašová)
František Všetička: Léta legionů (rec. Erik Gilk) 

Čističku Patrika Linharta, Ohnisko Milana Ohniska a Vysoké podpatky Melissy Pink si lze přečíst na poslední straně. 

Číslem procházejí fotografie Hany Schiker.